Ještě to stihnete. Ještě jsou krásné podzimní dny, kdy stojí za to vydat se někam do přírody – třeba do rozlehlé zahrady, která je pro veřejnost zpřístupněná v zahradnické škole, sídlící na kraji lesa Vincennes.

Nejde o jen tak nějaké zemědělské učiliště, ale o vysoce specializovanou a prestižní školu, jejíž historie sahá až do poloviny 19. století, do doby Druhého císařství, kdy Napoleon III. zahájil svůj svůj projekt přestavby Paříže, jehož realizací pověřil tehdejšího prefekta Eugèna Haussmanna. Projekt byl prováděn podle tří stanovených kritérií: za prvé vybudování hlavních silnic, které měly zaručit plynulost dopravy, za druhé rozšíření nové výstavby, zaručující jedinečnou a jednotnou estetiku, a za třetí rozvoj zelených ploch, které měly zlepšit život Pařížanů a přinést jim čerstvý vzduch.
Haussmann se proto, se stejným zápalem, s jakým boural starou Paříž a modeloval tu novou moderní, pustil také do budování nových parků, lesíků, promenád a zelení lemovaných tříd. Na to všechno potřeboval vyškolený a zkušený zahradnický personál, který tehdy ovšem nebyl k mání – a tak bylo v roce 1856 rozhodnuto o založení školy, která bude tyto odborníky vychovávat. Škola sídlila nejprve na kraji Vincenneského lesa nad jezerem Daumesnil u dnešní obce Saint-Mandé. V roce 1936 byla přemístěna do vzdálenějších míst lesa, kde dřív ležela bývalá královská bažantnice. Právě tehdy dostala dnešní název, připomínající jejího prvního ředitele Alphonse du Breuil.
Škola dnes nabízí středoškolské a nástavbové vzdělání v základních zahradnických profesích, krajinářství a městském zahradničení. Z deseti hektarů zahrady, které mají žáci k dispozici, je jich polovina veřejnosti nepřístupná – tam je umístěná školní zelinářská zahrada, ovocný sad a sdílené pozemky. V části, do které se můžete podívat, najdete kromě jezírka s vodními rostlinami, lemovaného palmami, i malou anglickou zahradu, skalku, růžovou a květinovou zahradu, bambusový lesík a také školní skleníky. Však se na tu krásu podívejte sami.










Umístění zahrady v srdci Vincenneského lesa, ale přesto v dobré dostupnosti veřejnou dopravou, nabízí procházky různými tematickými okruhy. Navíc leží hned vedle pařížského arboreta, které sice nespadá pod školu, ale je také veřejnosti přístupné zdarma a rozšiřuje možnost dalšího pobytu v přírodě. Můžu potvrdit, že obojí, jak zahrada, tak arboretum, stojí za to a cesty na samý konec Paříže nebudete litovat.

École du Breuil, 12. obvod, Bois de Vincennes, vstup do zahrady z Route de Pyramides (a tedy nikoliv hlavním vchodem do školy), hned za kruhovým objezdem vedle dostihového závodiště
Vstup: zdarma
Otevřeno: denně, a to od 1. dubna do 30. září od 9 do 19 hodin, v říjnu a v březnu od 9 do 18 hodin a od 1. listopadu do 28. února od 9 do 17 hodin. Pozor, skleníky jsou otevřeny jen ve středu odpoledne.
Jak se tam dostat: buď autobusem 201 od Porte Dorée (kam se dostanete metrem 8), nebo RER A do stanice Joinville-le Pont a potom autobusem 77, který zastavuje přímo před vstupem do zahrady. První možnost je delší, autobus projíždí přes celý Vincenneský les, takže to máte i s vyhlídkovou jízdou kolem ZOO, zámku Vincennes a zahrady Parc floral. Druhá možnost je kratší a navíc se dá od RER A dojít i pěšky, ale kolem nádraží to není moc pěkné.
1 komentář: „Zahrada v École du Breuil“