Dvojče slavnějšího Deauville má podobnou historii – na počátku 19. století přeměna z chudé rybářské vesnice na mondénní centrum lázeňského života, výstavba velkých lázeňských domů a soukromých vil, vytvoření plážové promenády a návaly slavných lidí. Městečko leží na druhém břehu řeky Touques, při jejím ústí do moře, a s Deauville ho spojuje nejen historie, ale také most a společné nádraží.
Na pláž a do centra městečka nás po přejití mostu přivede nábřežní promenáda podél řeky, zakončená budovou kasina, stojící na začátku pláže, a vlastně i všechny další ulice, rovnoběžné s řekou. Uličky jsou lemovány nízkými domy, pocházejícími převážně z přelomu 19. a 20. století. Velké honosné vily podél pobřeží však často pocházejí už z doby 2. císařství. Ta nejslavnější z nich je Villa Montebello z roku 1865, ve které od roku 1972 sídlí muzeum s malbami, tematicky zaměřenými na vznik turistiky na Květinovém pobřeží a zvlášť tady v Trouville (tentokrát jsem to nestihla, ale určitě se vrátím).
Stejně jako Deauville, i Trouville má svoje převlékací kabinky a také svoji prkennou promenádu podél moře. I tady vsadili na slavná jména. Jsou napsána na bleděmodrých lavičkách, které promenádu obklopují a na rozdíl od filmového Deauville jde o jména slavných spisovatelů, malířů a fotografů. Promenáda nese jméno Raymonda Savignaca, výtvarníka, který svými plakáty, propagujícími město, odvedl velký kus práce pro jeho zviditelnění. Ostatně jeho plakáty celou promenádu lemují.
Jednou z nejvyhledávanějších památek, zvlášť kolem poledne, je starobylá rybí tržnice. Její okolí působí s ruským kolem a kolotočem sice trochu lunaparkově, přesto stojí za to dojít až k ní. Byla postavena v roce 1936 v normandském stylu s typickými příkrými střechami a od roku 1992 je zapsána na seznamu historických památek. V roce 2006 sice vyhořela, ale byla okamžitě rekonstruována do původní podoby.
V tržnici snad neexistuje nic z toho, co se dá ulovit v moři, co byste tady nenašli. Vše ještě předchozího dne plavalo v oceánu a pokud by vám bylo líto, že si ty ryby a mořské potvory nemůžete užít, tak nemusí – prakticky každý ze stánků tady má svoje restaurační stolky se židlemi, kde se můžete najíst. Jediná nevýhoda jsou davy lidí – opravdu je tady hlava na hlavě a loket na lokti – a taky absence toalet. My jsme se nakonec rozhodli zkusit štěstí v jedné z rybích restaurací, které lemují silnici hned naproti tržnici, a Moulerie de Cath byla dobrá volba.
Výlet do Normandie může být dobrým zpestřením delšího pobytu v Paříži. Na jeden den by prohlídka Deauville a Trouville byla sice dost honička, připadalo mi to tak i když jsme vyráželi z nedalekého Le Hâvru, ale dva dny jsou už přijatelné.
Z Paříže z Gare Saint-Lazare jede přímo do Trouville-Deauville vlak TER, cesta trvá něco málo přes dvě hodiny. Z Le Havru jede cca každé 2 hodiny autobus číslo 111 od vlakového nádraží.
Paříž pro pokročilé 