Jedna z nejznámějších francouzských bazilik, zasvěcených mariánskému kultu, je oblíbeným cílem poutníků z celého světa. Nenajdete ji na žádném turisticky nápadném místě, takže ji běžní turisté často přehlédnou, přesto leží v samém centru města. Je krásná a historicky zajímavá a cenná a určitě stojí aspoň za krátkou návštěvu.
Stavba kostela byla zahájena v roce 1629 řádem bosých augustiniánů, kteří ho stavěli jako kapli ke svému klášteru. Základní kámen kláštera položil král Ludvík XIII., který rovněž rozhodl o zasvěcení kaple Panně Marii Vítězné, jako připomínku svých vojenských úspěchů, zejména při obléhání La Rochelle během svého tažení proti protestantům. K dokončení stavby však bylo potřeba sto jedenáct let a čtyři architekti, aby byla konečně v roce 1740 vysvěcena.
Po zrušení kláštera během Francouzské revoluce se z kostela stalo sídlo loterie a později peněžní burzy a i když se následně znovu vrátil k církevním užívání, další ránu mu zasadila Pařížská komuna, během níž byl znovu vypleněn. Přesto však zůstal zachován a po obnově pokračoval ve své činnosti, zatímco klášterní budovy, které od zrušení řádu augustiniánů sloužily jako kasárna a zároveň sídlo radnice, byly kolem roku 1844 zcela zbořeny při urbanistických úpravách čtvrti.
V roce 1927 byl kostel povýšen papežem Piem XI. na baziliku minor. Ta je unikátní také tím, že velká část jejích stěn a místy i podlahy je pokryta votivními destičkami (celkem je jich třicet sedm tisíc), které sem přinášejí věřící jako poděkování za splnění svých modliteb.
Kostel je postaven v klasicistním stylu, ale římsa s girlandami, mušlemi a andílky a sloupy s jónskými hlavicemi svědčí i o rokokovém vlivu. Celková délka kostela je šedesát dva metry, šířka necelých dvacet pět metrů. Výška klenby je patnáct metrů.
V chóru je umístěno sedm monumentálních pláten od Charlese van Loo, která zobrazují jednak výjevy ze života svatého Augustina, ale také připomínku vítězství Ludvíka XIII. u La Rochelle.
Socha Panny Marie Vítězné z roku 1809, kdy nahradila původní sochu, zničenou v roce 1796. V červenci 1853 byla korunována na žádost papeže Pia IX., který tím chtěl poděkovat za vysvobození Říma francouzskými vojáky v roce 1849.
Na dolní fotografii je basreliéf Piety v boční kapli Panny Marie Sedmibolestné. I ten je lemován votivními destičkami.
Vlevo kaple svatého Augustina se světcovou sochou z roku 1849, kdy nahradila původní sochu od Jeana-Baptista Pigalle, která zmizela během Francouzské revoluce.
Hojně navštěvovaná je zde také kaple svaté Terezie z Lisieux, ve které jsou umístěny také portréty této světice, kanonizované v roce 1925. Vitráž nad oltářem z roku 1931 zobrazuje její pouť právě sem do baziliky.
Jižní fasáda, kterou vytvořil Sylvain Cartaud, architekt vévody z Berry, má podobu portálu se dvěma překrývajícími se řády, dole jónským a nahoře korintským. Je ukončen trojúhelníkovým štítem s tympanonem, uvnitř něhož je erb se znaky Francie a královská koruna.
Kostel leží jen pár desítek metrů od jednoho z nejhezčích pařížských náměstí place des Victoires. Bylo vytvořeno v roce 1686 jako jedno z pěti královských náměstí, které vznikaly postupně mezi 17. a 18. stoletím a byly určeny k umístění sochy krále a slavnostním příležitostem (těmi dalšími je place des Vosges, place Dauphine, place Vendôme a place de la Concorde). Jezdecká socha uprostřed kruhového prostoru zobrazuje Ludvíka XIV.
V těsné blízkosti kostela Notre-Dame-des-Victoires a place-des-Victoires najdete také jednu z nejkrásnějších pařížských pasáží Galerie Vivienne.
2. obvod, 6 rue Notre-Dame-des-Victoires
Paříž pro pokročilé 