Paříž pro pokročilé

Stezka impresionistů, která protíná kraj Île-de-France a Normandii a vede od Auvers sur Oise přes Rouen až k pobřežním městečkům u Le Havru, sleduje stopy malířů v malebné krajině, která svým magickým světlem, neustále se proměňující oblohou, zvlněnými poli, rozlehlými loukami a především Seinou, točící se v nesčetných zákrutách až k moři, poznamenala jejich začátky a provázela celou jejich malířskou kariéru. Jednou z etap této tři sta padesát kilometrů dlouhé a jen částečně značené trasy je zákruta řeky, která se vřezává do kopců severozápadně od Paříže mezi Argenteuil, Chatou, Bougivalem a Saint-Germain-en-Laye. A právě první z těchto měst si pro svůj venkovský pobyt vybral v roce 1871 i Claude Monet se svojí rodinou. První čtyři roky strávili ve velkém domě poblíž Seiny, který dnes už neexistuje, a následně se v roce 1874 přestěhovali do menšího domu s růžovou fasádou a zelenými okenicemi ve stejné ulici, přímo naproti nádraží.

Dům, ve kterém žili Monetovi čtyři roky až do roku 1878, se s menšími změnami, které zde provedli v průběhu času další majitelé, sice zachoval v téměř původní podobě, ale na rozdíl od Giverny zde už nejsou znát žádné přímé stopy malířova pobytu. Radnice v Argenteuil, která je dnes majitelem domu, ho zrekonstruovala, vybavila dobovým nábytkem a zařízením, které však s Monetovou rodinou nemá nic společného, a vytvořila zde multimediální expozici, díky jejíž nápadité scénografii má návštěvník možnost seznámit se s tou částí Monetova díla, kterou zde vytvořil.

Jedna z přízemních místností pak slouží jako informační – na koláži z promítacích ploch jsou průběžně zobrazována Monetova díla, vždy s písemným výkladem a informacemi ve francouzštině a angličtině. Kromě toho jsou jeho obrazy a informace o životě a díle v celém domě promítány i na stěnách; najdete je však také po otevření skříně, vytažení zásuvky nebo odsunutí paravánu, stačí jen hledat.

Z chodby v přízemí se dostaneme rovnou do zahrady. Je maličká a nově upravená, takže zatím vypadá trochu prázdně. I zde bylo cílem dosáhnout podoby, jakou Monet zachytil na několika svých obrazech.

V přední části zahrady najdeme na zdi Monetův portrét od street artového umělce, který tvoří pod přezdívkou C215, jehož portréty slavných osobností v posledních několika letech doslova zaplavily Paříž. Kromě toho najdete v Argenteuil jeho další Monetovu podobiznu i na opačném konci města na avenue Gabriel Péri. Sice jsem ji zapomněla vyfotit, ale můžete ji vidět aspoň TADY.

Stejně jako přízemí, i další dvě patra domu byla uspořádána podle dispozice, jakou měla v Monetových dobách. První patro tehdy sloužilo rodině jako ložnice a soukromé pokoje.

Claude Monet namaloval v Argenteuil dvě stě padesát devět obrazů, z nichž na sto padesáti je zachyceno město nebo přímo tento dům. Často také maloval v nedalekém přístavu a na březích Seiny. Pořídil si zde malý člun, v jehož kajutě si zařídil ateliér a maloval přímo z hladiny řeky. Pro zachování atmosféry obrazů si tehdy upravil i svůj domácí ateliér ve druhém patře domu, kam nechal vestavět podobnou lodní kajutu. Ta původní se zde sice nezachovala, ale její replika věrně ukazuje, jak Monetův ateliér vypadal.

Dům bude v budoucnosti sloužit nejen jako expozice s připomenutím Monetova života a díla, ale také k různým vzdělávacím programům, pořádaným radnicí. Jedna z místností bude věnována výstavám dnešních malířů. Ta současná, která bude trvat až do konce roku, představuje argenteuilského rodáka Otmana Mersaliho, který se po svém vyrovnává s inspirací Monetem a jeho náměty.

Pokud jde o Argenteuil samotné, celé městečko bylo jedno velké zklamání – za vidění tady stojí snad jen několik ulic těsně u nádraží s domy z 19. století. Předpokládala jsem, že zde najdu některá místa u řeky, ze kterých Monet maloval lodě, ale na rozdíl od jiných malých měst dále po proudu má Argenteuil nejméně přístupné a nejméně příjemné břehy. V severní části se rozkládá velký ošklivý říční přístav a o něco jižněji za mostem běží po nábřeží čtyřproudá silnice, která řeku odděluje od obytných zón. Po Monetových plachetnicích a regatách tady není už ani památky.

V několika ulicích v okolí Monetova domu sice najdeme hezké staré stavby, ale v dalších částech města stojí poměrně ošklivé budovy z druhé poloviny 20. století. Město bylo totiž za války z třiceti procent vybombardováno a jeho rekonstrukce pak probíhala bez nějakých zvláštních urbanistických a architektonických koncepcí.

A nakonec otázka, která vypadá na první pohled absurdně. Mohl se Claude Monet znát s Karlem Marxem? Ano, mohl by. Kdyby v Argenteuil vydržel další čtyři roky, mohl ho mít přímo za souseda.

Maison Impressionniste Claude Monet

Argenteuil, 21 boulevard Karl Marx

Otevřeno: středa až sobota do 10 do 18 hod, neděle od 14 do 18 hod

Vstupné: dospělí 5 Eur, do 25 let 3,80 Eur, děti do 10 let zdarma

Jak se tam dostat: vlakem J z Gare Saint-Lazare (vlaky jezdí skoro každou čtvrthodinu), cesta trvá cca 15 minut