Barbizonská malířská škola je v dějinách výtvarného umění pojem, který vznikl na konci devatenáctého století jako pojmenování pro skupinu malířů, kteří žili od třicátých let v městečku Barbizon nedaleko Fontainebleau. Pracovat chodili do blízkého divokého lesa, kde se podle vzoru anglického malíře Johna Constabla snažili malovat v plenéru rovnou podle přírody, bez zbytečných uměleckých manýr a přikrašlování. Práci měli usnadněnou i tím, že po vynálezu tuby s barvami jim odpadla náročná fáze přípravy a míchání práškových barev a práce v přírodě proto pro ně byla stejně pohodlná, jako v ateliéru.
Jedním z prvních, kdo objevil přírodní krásu lesa u Fontainebleau a už kolem roku 1822 se usadil v Barbizonu, byl Camille Corot. V třicátých letech pak přicházeli další – z nejznámějších to byli například Jean-François Millet, Charles-François Daubigny, Gustav Courbet nebo Théodore Rousseau. Hnutí zde fungovalo až do sedmdesátých let, kdy se po odchodu některých malířů a hlavně po smrti Rousseaua a Milleta vyčerpalo a rozpadlo. Přesto z něj v následujících desetiletích vycházelo a čerpalo mnoho dalších umělců, včetně impresionistů.
Barbizon na své malíře nezapomněl a dodnes si je připomíná. Bohužel leží na nevýhodném místě mimo trasy veřejné dopravy, takže není tak úplně snadné tam dojet. Dnes se proto podíváme nejen na to, jak to v Barbizonu vypadá, ale také jak se tam dá bez auta dostat.
Upravená a čisťounká obec má jen něco málo přes dvanáct set obyvatel a skládá se v podstatě jen z několika krátkých ulic, rozložených kolem hlavní silnice. Přesto zde bez problému funguje, hlavně díky turistům, mnoho obchodů, restaurací, kaváren a pekáren, několik hotelů, umělecké galerie i muzeum.
Ne všichni malíři, kteří do Barbizonu dorazili, se zde usadili natrvalo. Často přijížděli jen na několik měsíců, na léto, nebo jen na pár týdnů. Ubytovávali se proto v auberge Ganne, jediném hostinci ve vesnici, jehož majitelé měli navíc pro malíře slabost. Dům s hostincem se zachoval v poměrně dobrém stavu a barbizonská radnice, poté co ho v osmdesátých letech minulého století odkoupila a zrekonstruovala, sem v roce 1995 umístila Muzeum barbizonských malířů. Je v něm k vidění nejen celá řada jejich děl, ale také prostory, zařízené tak, jak vypadaly v tehdejší době.
S tvorbou umělců, kteří zde působili, se setkáte rovnou v ulicích, kde jsou na mnoha místech na zdech domů umístěny kamenné mozaiky, ze které jsou jejich díla vyskládána.
Kromě Rousseauova domu jsou zde uchovány i další ateliéry a domy, kde malíři působili. Většinou jsou sice soukromé a i když jsou označeny pamětními deskami, nejsou přístupné. Některé jsou však uspořádány jako muzea a dají se navštívit.
Vlevo dům, kde žil sochař Antoine-Louis Barye, který se věnoval především plastikám zvířat. Kromě velkých pařížských muzeí jsou jeho sochy k vidění například v Jardin des Tuilleries (a jednu najdete i na nádvoří Šternberského paláce v Praze). Vpravo dům Narcisse Díaze de la Peña, jehož práce jsou vystaveny nejen v Louvru, ale i v Musée d´Orsay.
Ateliér, ve kterém pracoval Jean-François Millet, najdete v nízkém kamenném domě při hlavní silnici. Zůstal zachován v původním stavu a můžete ho navštívit. Vstupné je víceméně symbolické, v muzeu je mnoho umělcových maleb a kreseb, a pán, který ho spravuje, je velmi vstřícný a sympatický a ochotně vám bude vyprávět podrobnosti z Milletovy tvorby i života.
Jednou z nejzajímavějších věcí, které jsem zde viděla, je tlustý šanon s Milletovými obrazy, kterými se inspiroval Vincent Van Gogh. Ten ve svém těžkém období, kdy žil v psychiatrické léčebně v Saint-Rémy na jihu Francie, vytvořil celou řadu kopií Milletových venkovských výjevů. To srovnání obou malířů vedle sebe je fascinující.
Kromě starých malířů však v Barbizonu můžeme vidět i novější umění. Kromě několika galerií, na které při procházce městem narazíte, je tu umění doslova i na ulici – jako například před hotelem Les Pleiades výrazná červená plastika Richarda Orlinskiho, který se na podobná barevná zvířata specializuje a občas je vystavuje i v Paříži. Na dalších fotkách dole je pak několik dalších galerií.
Barbizon leží jen deset kilometrů od Fontainebleau, takže pokud máte v plánu návštěvu tamějšího známého zámku, nenechte si ujít ani procházku Barbizonem. Při dobré koordinaci se dá v jednom dni z Paříže stihnout obojí.
Jak se tam dostat:
Vlakem z Gare de Lyon do Fontainebleau. Od nádraží jede do Barbizonu, vzdáleného asi 10 km, autobus číslo 21. V Barbizonu je to zastávka Angelus. Jízdní řád najdete ke stažení TADY.
Jediný problém je, že autobus jede jen několikrát denně a obvykle nenavazuje na pařížský vlak (odjíždí z Fontainebleau cca hodinu po příjezdu vlaku). Abyste nemuseli čekat na nádraží, doporučuji proto odjet ve Fontainebleau místním autobusem číslo 1 do zastávky Château u zadního vchodu do zámku (a zároveň na hezkém náměstí), kde má zastávku i 21. Totéž platí i při zpáteční cestě z Barbizonu do Fontainebleau.
A to nejlepší nakonec – s kartičkou Navigo máte v ceně jak vlak do Fontainebleau, tak i autobus do Barbizonu.
Paříž pro pokročilé 