Nádraží Ménilmontant

Od poloviny 19. století sloužila Pařížanům Petite Ceinture – okružní železnice, která v době svého postavení ovíjela město podél vnitřní strany hradeb, které po jejich zbourání nahradil okružní bulvár. Železniční trať usnadňovala dopravu osob a zboží po obvodu Paříže a spojení mezi jednotlivými významnými body na okraji města a představovala do té doby chybějící dopravní kontakt mezi velkými nádražími v centru. Trať, dlouhá 32 kilometrů, byla vedena většinou pod úrovní okolního terénu ve vyhloubených kaňonech a v tunelech podjížděla hlavní silniční tepny i části jednotlivých čtvrtí.

Osobní doprava na této trati byla zrušena v roce 1934, zatímco významnější a lukrativnější nákladní doprava fungovala až do 90. let 20. století. Po jejím definitivním zrušení byla trať v některých místech využívána pro jiné účely, zatímco jinde byla úplně zlikvidována a rozebrána nebo ji, hlavně v hůře dostupných úsecích, ponechali na pospas vandalům, bezdomovcům a dobrodruhům – a také přírodě. Ta zde díky náletové zeleni a divokým porostům vytvořila neobvyklou biodiverzitu, ve které se daří nejen rozmanitým druhům rostlin, ale také více než sedmdesáti živočišným druhům, hlavně hmyzu, drobným zvířatům a ptákům.

Po dlouholetých jednáních o budoucnosti Petite Ceinture sice existuje několik plánů na její využití, ale konkrétní řešení je stále v nedohlednu. Tolik diskutovaná možnost obnovení provozu se dnes zdá méně zajímavá a realizovatelná už jen proto, že téměř v dohledu od této železniční trati začala v některých částech města nově vznikat trať tramvajová. Město proto od roku 2007 postupně některé úseky opravuje, rekultivuje a zpřístupňuje jako turistické cesty nebo sportovní a kulturní prostory. Některá z původních dochovaných nádraží slouží jako kavárny, restaurace, místa pro společenský a komunitní život nebo coworkingové prostory, občas i se sdílenou zahradou na místě bývalého perónu.

V současné době existuje osm zpřístupněných úseků (jejich seznam najdete TADY), každý z nich o délce několika stovek metrů. Současně je připravováno sedm dalších částí trati, které by měly být otevřeny do konce roku 2026.

Věrní čtenáři si možná vzpomenou, že jsem TADY v minulosti už o jednom ze zpřístupněných úseků v 15. obvodu psala. Dnes se vydáme na opačnou stranu Paříže, do 20. obvodu, kde na podzim 2018 zpřístupnili malý úsek trati, ohraničený dvěma tunely, kde dříve stávalo nádraží Ménilmontant. To, kompletně vybydlené, zbourali v roce 1984 a z původního nádraží tak zůstala jen kovová lávka nad tratí a zbytky přístupových schodišť a nástupišť.

Na jejich místě dnes najdeme po stranách původních kolejí široké dřevěné platformy s lavičkami a lehátky. Koleje zůstaly zachovány pro případ, kdyby je v budoucnu ještě někdy někdo potřeboval. Stejně jako v jiných úsecích, i tady je v celém prostoru zachovaný chráněný porost s divokými rostlinami.

Nádraží Ménilmontant v minulosti

Nádraží stávalo za lávkou v zatáčce. Na jeho místě dnes stojí až téměř u kolejí panelák. Vzadu je vidět vjezd do tunelu pod čtvrtí Belleville, který ústí v severní části parku Buttes-Chaumont.

Lávka přes trať

Tunel, vedoucí směrem ke čtvrti Charonne. Měří 1300 metrů a je tak nejdelší na celé trati.

Zbytek původního schodiště na nástupiště

Přístup k nádraží z rue de Ménilmontant

Do celého zpřístupněného prostoru se dostanete po schodišti ze slepého konce rue de la Mare, kde leží současně i jeden ze vstupů na lávku, nebo od čísla 79 v rue de Ménilmontant.