Jednou z několika šikovných urbanistických, stavebních a dopravních změn, které udělala pařížská radnice během covidových karantén, byla i celková úprava place de la Bastille, díky které se podařilo aspoň trochu zklidnit provoz. Dalším cílem bylo proměnit jižní část náměstí s dříve nevábnou plochou nad ústím kanálu Saint-Martin. Proto tento prostor předláždili a namísto dřívějšího ozdobného kovového plotu na plošině nad nástupištěm metra zde před dvěma lety vybudovali kamenné schodiště, po kterém se dá sejít rovnou k vodě.
Kanál Saint-Martin, vybudovaný ve 20. letech 19. století, po svém oddělení od Seiny vytváří nejdříve šest set metrů dlouhou úzkou vodní nádrž a těsně pod plochou náměstí vtéká do podzemí, aby se vynořil až po téměř dvou kilometrech u place de la République, odkud pokračuje volně další tři kilometry k vodní nádrži Villette a dál ven z Paříže.
Informace o celém kanálu najdete v článku, označeném nahoře. Nás dnes bude zajímat jen vodní nádrž mezi place de la Bastille a Seinou, která dostala název podle čtvrti Arsenal, ve které leží (ano, jen pár set metrů od knihovny Arsenal, kterou jsme tady nedávno viděli). Nádrž až do roku 1983 sloužila jako obchodní přístav a několik posledních desetiletí je používána jako přístaviště a kotviště člunů a jachet – a také k zábavě. Jakmile se trochu oteplí, jsou břehy obsypány piknikujícími a odpočívajícími Pařížany.
Zatímco levá strana nádrže je lemována vysokou nábřežní zdí, na pravé straně je vybudována široká náplavka a nad ní v nízkém svahu parčík Jardin de l’Arsenal s restaurací a kavárnou. Hned na kraji parčíku najdete také přístaviště výletních lodí Canauxrama, které vozí turisty na projížďky po kanálu (klaustrofobiky, jako jsem já, upozorňuji, že nejdřív musíte projet tu dlouhou a děsivou podzemní trasu, než se dostanete na denní světlo, kde na vás pro změnu čeká série zdymadel).
Kanál je zhruba v polovině přemostěn ocelovou pěší lávkou Passerelle Mornay, postavenou v roce 1895, která symbolicky propojuje 4. a 12. obvod. Za ní pak na náplavce začínají kanceláře společnosti, která celý provoz vodní nádrže a přístavu spravuje. Podél nich se dostaneme až na samý konec nádrže, ke kamenné zdi mostu Morland a ke zdymadlu, za kterým teče Seina.
Když budete mít štěstí, dočkáte se otevření vrat zdymadla. Seina leží o celé tři metry výše, než kanál.
Průchod pro pěší ve zdi mostu je ozdobený zlatou hvězdou, kterou zde na objednávku města vytvořil v roce 2012 Georges Rousse. Hvězda představuje Polárku, která ukazuje plavcům cestu.
Nakonec stačí ještě podběhnout metro a dostanete se přímo na náplavku pod quai Henri IV, která je jednou z nejširších a také nejhezčích v Paříži. Nad druhé straně Seiny před vámi leží Jardin Tino Rossi, kde i na dálku určitě uvidíte tanečníky, kteří se tady v teplých letních večerech scházejí, ať už na tango, salsu nebo třeba moderní tance. A když se podíváte napravo po proudu řeky, máte před sebou v dálce siluetu Notre-Dame.
Paříž pro pokročilé 