V článku o francouzském Ministerstvu školství jsem se už zmínila, že vysoké školy mají svoje vlastní ministerstvo. Přesněji se jmenuje Ministerstvo pro vysoké vzdělávání, výzkum a inovace a sídlí v rozlehlém areálu na vršku kopce za Panthéonem. Hlavní budovou tohoto areálu a sídlem ministra je tak zvaný Pavilon Boncourt.
Areál stojí na místě dřívější koleje Boncourt, založené v roce 1353 a působící několik století. V roce 1738 byla zahájena stavba nové budovy, té, kterou vidíme nahoře na fotce. Z mnoha důvodů se však stavba protahovala a byla nakonec dokončena až kolem roku 1815. Už před jejím dokončením však zasáhl Napoleon a po svém návratu z tažení do Egypta rozhodl, že bude nová budova sloužit pro Polytechniku, která současně dostane vojenský statut. Dnes patří Polytechnika, která nabízí inženýrské obory nejen pro armádu, ale i pro civilní sektor, mezi prestižní vysoké školy, tak zvané Grandes écoles.
Z pavilonu Boncourt se Polytechnika v roce 1976 odstěhovala za Paříž do nového sídla v městečku Palaiseau a její místo na krátkou dobu zaujal Institut Augusta Comta, tehdy čerstvě založený prezidentem Giscardem d´Estaing a po pěti letech zrušený škrtem pera nové vlády, která sem umístila Ministerstvo pro výzkum. To se nakonec v roce 2014 transformovalo na dnešní ministerstvo, pod které spadá celá oblast nejen vysokého vzdělávání, ale hlavně vědy a výzkumu.
Kromě několika více méně prázdných místností, sloužících jako jednací a zasedací sály, jsme viděli kancelář ministra, která se nám – ve srovnání s jinými ministerstvy – zdála poměrně střízlivá, obyčejná a chudá. Dokonce – ano, vidíte dobře – má ministr rozbité to okno vpravo. Když se však člověk podívá z oken ven, ztratí řeč. Před sebou vidí velkou část historie Latinské čtvrti.
V nezvyklém pohledu se tedy vedle sebe tísní odleva jedno z nejprestižnějších pařížských lyceí Lycée Henri IV. s hranatou věží tour Clovis z 11. století, vedle které vidíme kulatý dóm Panthéonu. Na něj se tlačí kostel Saint-Étienne-du-Mont se svou štíhlou věží. Vysoká budova úplně vpravo patřila dříve k Polytechnice a dnes je v ní hotel.
Součástí areálu je i čtvercový dvůr, kolem kterého jsou uspořádány další budovy ministerstva, a který sloužil Polytechnice k vojenským přehlídkám. Současná podoba je z roku 1991, kdy byl také vytvořen čtvercový bazén s bronzovou sochou od Meret Elisabeth Oppenheim, znázorňující lidskou postavu. Dvůr je bohužel už několik let zavřený, bazén je bez vody, a schody, které k němu vedou od pavilonu Boncourt, jsou ve špatném stavu. Dříve býval dvůr v některých hodinách přístupný pro veřejnost, takže budeme doufat, že se tento zvyk po právě připravované rekonstrukci obnoví.
Zadní východ pavilonu Boncourt vede do zahrady, kde najdeme další zajímavou stavbu. Kolem roku 1880 zde byla postavena aula, nazývaná amphithéâtre Arago, která sloužila Polytechnice k výuce fyziky (kromě jiných zde přednášel i André-Marie Ampère). Pro její stavbu byly použity některé stavební prvky (hlavně portál a vchodové dveře) ze zaniklé kaple Navarrské koleje.
Po odchodu Polytechniky byly prostory amfiteátru přepaženy do dvou pater a přeměněny na knihovnu sociální antropologie, kterou zde založil slavný antropolog Claude Lévi-Strauss, který tady měl také až do své smrti v roce 2009 (zemřel ve 101 letech) svoji pracovnu.
V přední části zahrady před budovou najdeme tři bronzové sochy, splývající s vegetací, které vytvořil italský sochař Giuseppe Penone.
No a nakonec vás u vedlejšího záhonu cedule upozorní, že se právě díváte na růže s názvem Marie Curie, vyšlechtěné v roce 1996 při příležitosti 75. výročí založení Institutu Curie.
Další pohledy na Polytechniku a na to, jak byl její plot v roce 2016 vyzdoben portréty slavných francouzských vědců, najdete ve starším článku TADY.
Pavillon Boncourt, 5. obvod, 21 rue Descartes
Paříž pro pokročilé 