Nejužší ulička v Paříži

V každém lepším tištěném průvodci se dočtete, že nejužší uličkou v Paříži je rue du Chat qui pêche v 5. obvodu, ale tomu nevěřte. Ta je široká 1,80 metru a její výhodou je jen to, že leží v živé čtvrti v centru města, kde ústí přímo na nábřeží Seiny. Další uličku, která by si mohla dělat nárok na titul „nejužší“, pak najdete v 19. obvodu kousek od parku Buttes-Chaumont. Jmenuje se passage du Plateau a její šířka se mění od jednoho metru do jednoho a půl metru.

Do uličky, která v této soutěži šplhá na nejvyšší stupínek, se ovšem musíte vydat daleko od centra, až na konec 12. obvodu. Jmenuje se sentier des Merisiers. Její šířka se po celé délce proměňuje, ale ve své nejužší části má 87 centimetrů a v průměru nedosahuje víc než jeden metr.

Ulička je dlouhá sto metrů. Na jedné straně vybíhá ze širokého boulevardu Soult u čísla 101 a ústí u čísla 3 v rue du Niger. Tam také leží za zdí tento hezký hrázděný domek.

Ulička vznikla v roce 1857 těsně u jednoho z bastionů tehdejších hradeb, které ležely jen pár desítek metrů od ní. Patřila pod obec Saint-Mandé, která byla kolem roku 1860 administrativně rozdělena, přičemž jedna její část, přesně ta s uličkou, byla připojena k Paříži. Zajímavé je, že osvětlení v ní bylo instalováno až v 80. letech minulého století, takže do té doby se jí lidé ze strachu raději vyhýbali. Dnes je považována za jednu z nejromantičtějších v Paříži.