Nejstarší a nejznámější francouzská aukční síň Drouot, která je současně i největší na světě, se specializuje na prodej uměleckých předmětů a sbírek. Dražby umění byly ve Francii upraveny už od roku 1801, kdy byla zřízena Komora licitátorů, která této činnosti vtiskla pravidla a řídila ji. Postupem času však cítila potřebu další úpravy svého statutu, proto si licitátoři v roce 1852 zvolili pět zástupců, kteří založili oficiální aukční síň. Nechali pro ni poté postavit nové sídlo v 9. obvodu v blízkosti velkých bulvárů, ve čtvrti, která byla tehdy centrem pařížské honorace.
V roce 1980 byla nedostačující stará budova zbořena a na jejím místě vyrostlo nové (a za mě nepříliš pěkné) moderní sídlo. Architekti Jean-Jacques Fernier a André Biro ho podle svých slov koncipovali jako eklektickou „surrealistickou interpretaci haussmannovské architektury“. Na levé straně stavby zakomponovali některé kovové prvky z původní budovy.
Dojem z exteriéru ovšem nevylepší ani interiér vstupních prostor. Na své si divák přijde až při vstupu do jednotlivých dražebních místností. Těch je zde patnáct a v každé z nich se nezávisle na sobě konají jednotlivé dražby.
Při více než osmi stech dražbách ročně se zde vydraží kolem tří tisíc předmětů dražby. Jednotlivých vydražených objektů je ovšem mnohem víc (údajně až osm set tisíc), protože se jednotlivé předměty dražby mohou skládat z mnoha dalších částí (typicky umělecké sbírky, které se draží vcelku).
Aukční síň Drouot je holdingem, který se skládá z pěti společností. Každá z nich má ve skupině svůj přesný úkol – jedna organizuje přímé prezenční dražby, druhá ty elektronické, třetí se zabývá zajišťováním odhadů dražených předmětů, další vydává katalogy a ostatní tiskoviny a poslední slouží k údržbě a opravám. Holding samotný dražby neprovádí, jen je organizuje. Spolupracuje přitom s prodejními dražebními domy, které na dražbě mají vlastní komisaře a licitátory. Dražby, ať už osobní nebo elektronické, se může zúčastnit kdokoliv a to bez nutnosti předchozí registrace – prostě přijdete a když chcete přihodit, jen zvednete ruku.
Tak se pojďme podívat, jak to v jednotlivých dražebních místnostech vypadá. Dražené předměty jsou v nich vystaveny den předem a dopoledne v den dražby (draží se obvykle odpoledne od 14 hodin). Tehdy si také kdokoliv může tyto předměty přijít prohlédnout a koupit si katalog.
Kromě historického nábytku, cenného porcelánu a nádobí, historických map a bibliofilií a dokonce i ručně šité staré dětské výbavičky nebo vzácných lahví vína byly v den, kdy jsem se u Drouota byla podívat, vystaveny i zajímavé obrazy. Nejvíc mě asi zaujalo plátno Maurice Utrilla, ale ani kresbami Paula Cézanna nebo Amedea Modiglianiho bych určitě nepohrdla. Mramorovou slečnu uprostřed místnosti vytvořil Paul-Albert Bartholomé na konci 19. století a vyvolávací cena byla dvacet tisíc euro.
Nahoře zleva Paul Cézanne s vyvolávací cenou dvacet tisíc, uprostřed dva obrazy od architekta Le Corbusiera za zhruba totéž, vpravo potom Amedeo Modigliani, ale na toho byste si museli nachystat mnohem víc, tam se začínalo na sto tisících. Pod nimi krajina od Maurice Utrilla s příkladem karty, která je připojena ke každému předmětu a uvádí se na ní veškeré podrobné informace.
Dole ukázka z další dražební místnosti, kde bylo vystaveno tak zvané předkoloniální umění ze subsaharské Afriky.
Ve své historii má Drouot mnoho prestižních dražeb cenných a slavných pozůstalostí a sbírek. Za všechny například majetek krále Louise-Philippa (1852), pozůstalost po Gustavu Courbetovi (1881) nebo Edouardu Manetovi (1884), sbírky bratří Goncourtů (1897), ateliér Edgara Degase (1918), šperky ruského cara Alexandra II (1931), sbírky André Bretona (2003) nebo pozůstalost fotografa Brassaïe (2006).
Současné dražby a jednotlivé dražené předměty si můžete prohlédnout na stránkách aukční síně. Ty jsou neustále obnovovány, takže vždy najdete aktuální popisy – to kdybyste se chtěli jít podívat. Nevím, jak to chodí teď v covidové době (předpokládám, že vyžadují pass sanitaire), ale normálně jsou jak prohlídky, tak dražby přístupné všem bez jakýchkoliv omezení nebo kontrol.
Hôtel Drouot, 9. obvod, 9 rue Drouot
Paříž pro pokročilé 