Paříž pro pokročilé

Pařížské okolí mě pořád znovu a znovu překvapuje tím, že tam téměř neexistuje místo, které by nemělo svůj půvab a historické zajímavosti. Občas ovšem objevím perlu, která předčí všechna očekávání. Přesně to byl případ Senlis, městečka, ležícího asi čtyřicet kilometrů severně od Paříže.

Přestože první zmínka o Senlis pochází až ze začátku 9. století, prokazatelně existovalo již dříve a bylo pravděpodobně založeno už Římany. Jeho dnešní název pochází od jednoho z prvních vládců, hraběte ze Senlis, i když se později dostalo jako královské město do vlastnictví královského rodu Kapetovců. Ti se také zasloužili o stavbu první katedrály v Senlis a o počátek prudkého rozvoje města, ke kterému došlo v průběhu 11. a 12. století. Tehdy zde byl vybudován nejen královský hrad a katedrála Panny Marie ze Senlis, spravovaná diocézí, jejíž biskupové hráli velkou roli v církevním životě země, ale i další tři velké další chrámy, tři významná opatství a komenda řádu Johanitů (Maltézských rytířů). V následujících stoletích město dále bohatlo a nabývalo významu jak z hlediska královského, tak i náboženského a obchodního. Od 17. století však začal pozvolný úpadek jeho vlivu. Přispěly k tomu náboženské války mezi katolíky a protestanty, morové epidemie, omezení obchodních cest a nakonec i Francouzská revoluce. Přesto zde zůstalo zachováno velké množství památek, stejně jako středověká struktura historického jádra.

Katedrála Panny Marie ze Senlis je i v tom velkém množství francouzských gotických katedrál jednou z nejkrásnějších. Byla postavena mezi lety 1153 a 1191 a v následujících staletích byla několikrát přestavována a rozšiřována (např. o kapitulní síň na konci 14. století). Částečně ji zničil požár, způsobený bleskem v roce 1504, ale už v roce 1515 byla znovu zaklenuta, dostala nové vitráže a nové boční průčelí. Při Francouzské revoluci nebyla nijak zvlášť poničena, s výjimkou zničeného mobiliáře a poškozených soch svatých na průčelí (jejich usekané hlavy byly nahrazeny až v polovině 19. století).

V srpnu 1429 se v Senlis zastavila Johanka z Arku poté, co na nedaleké planině porazila v bitvě vévodu z Bedfordu. Pamětní deska byla v katedrále umístěna při příležitosti pětistého výročí této události.

Katedrála sousedí těsně s bývalým královským hradem, ze kterého dnes zůstaly jen ruiny. Stavbu hradu zahájil král Hugo Kapet kolem roku 987, ale v průběhu dalších století došlo mnohokrát k přestavbám a dostavbám. Z bohatého a mocného královského sídla, obehnaného mohutnými hradbami, které se skládalo z několika paláců, kaple a převorství sv. Maurice, dnes stojí jen několik obvodových zdí a budova kláštera, která byla přestavěna na obecní slavnostní síň. Kaple i další části kláštera, včetně křížové chodby, byly zbořeny v době Francouzské revoluce.

Celý areál bývalého hradu a převorství je dnes obklopen parkem a je volně přístupný (kromě úterý).

Středověké uličky města mají tolik malebných zákoutí, že člověk neví, kam se podívat a co projít dřív.

Kostel sv. Petra pochází z poloviny 11. století. Po Francouzské revoluci byl odsvěcen a ke svému původnímu určení už se nikdy nevrátil. Sloužil k různým účelům, například i jako veřejná tržnice. Mezi lety 2007 a 2017 byl zrestaurován a dnes slouží městské knihovně.

Když přijedete do města autobusem, bude to pravděpodobně první památka, kterou uvidíte, protože leží těsně u bývalých a dnes zbořených hradeb, za kterými se nachází bývalé nádraží, dnes sloužící jako autobusové. Železniční trať zde byla totiž zrušena a z kolejiště se stala cyklistická a pěší promenáda.

Památek je v Senlis ještě mnohem víc, než jsem zde mohla ukázat. Nestihla jsem totiž ani zdaleka všechno, co je tam k vidění (například opatství sv. Vincenta a jeho okolí prý určitě také stojí za to). Znamená to, že se tam budu muset znovu vrátit. Ty křivolaké uličky s kamennými domy, porostlými popínavými keři, dlouhé kamenné zdi, za kterými člověk jen tuší staré paláce, barevné výklady malých obchůdků, klenuté oblouky městských bran a náměstí s fontánami si to určitě zaslouží.

Jak se tam dostat:

RER B do stanice Aéroport CDG 1 (Terminals 1 et 3), potom z autobusového nádraží Roissy Pôle vlevo u východu z haly autobusem č. 40.