Původně jsem chtěla dnešní příspěvek nazvat Tvrdohlavá Marie – stejně, jako se jmenoval životopis Marie Sklodowské, který jsme četli v dětství (už si nepamatuji, jestli to byla povinná četba, nebo jestli jsem na knihu narazila náhodou). Je to také jedna z mála knížek z dětství, kterou si tak jasně pamatuji, protože ve mně vyvolala pocit, že když člověk chce a snaží se, tak dosáhne všeho, čeho chce, a dokonce při tom může žít v Paříži (mluvím teď o době hluboké totality, kdy pro nás byla taková věc nejen výjimečná, ale dokonce i zcela nepředstavitelná).
Marie Curie Sklodowská mě fascinovala i později tím, jak prorazila v oboru, který byl v její době téměř výhradně vyhrazen mužům. Můj obdiv k ní byl také důvodem, proč jsem se před časem vydala do muzea, které leží v areálu Institutu biochemie a fyzikální chemie pařížské univerzity, nazývaného prostě Campus Pierre et Marie Curie. Mezi vysokými budovami zde stojí nízký cihlový domek, který má nad vchodem vytesaný nápis Institut rádia – Pavilon Curie.



Vstup do muzea s portréty celé rozvětvené vědecké rodiny Curie-Joliot. O portrétech se zmíním ještě později.

Právě v této laboratoři působila Marie Curie od roku 1914 až do své smrti v roce 1934. Zemřela na rakovinu krve, vyvolanou působením radioaktivity. Nemocí trpěla už od roku 1920 a byla také první, kdo vyslovil podezření, že by její nemoc mohla být vyvolaná novým prvkem, který zkoumala.

Laboratoř i pracovna jsou uchovávány ve stavu, jaký zde byl na konci 50. let, kdy zde pracovala dcera Marie a Pierra Curieových Irène se svým manželem Frédéricem Joliotem. Mnoho vystavených předmětů údajně patřilo právě jim. Někde jsem četla, že všechny předměty, které Marie Curie a její manžel používali ve své laboratoři a pracovně, jsou uloženy v Národní knihovně v olověných bednách a nemohou být používány, protože vyzařují škodlivé záření, a její knihy a zápisky mohou být zkoumány jen v ochranných oblecích. Totéž prý platí i o Mariině těle, které je natolik radioaktivní, že je její rakev vyložena dva a půl centimetru silným plátem olova.


K pavilonu Curie patří i malá zahrada, kde najdeme sochu, zobrazující Marii a jejího manžela Pierra.

Pokud byste hledali hrob slavných manželů, najdete ho v nedalekém Panthéonu. Marie Curie Sklodowská byla první ženou, jejíž ostatky sem byly přeneseny, a to v roce 1995.


Muzeum najdete v areálu university snadno podle portrétu Marie Curie na fasádě. V celém campusu jsou kromě rodiny Curie-Joliot zobrazeni i další vědci, kteří zde působili. Portréty jsou dílem street artisty, který tvoří pod přezdívkou C215 a který je vytvořil tady i v jiných univerzitních a vědeckých prostorách v Paříži a jejim okolí na objednávku.
Paříž 5. obvod, 11 rue Pierre et Marie Curie
Otevřeno v pondělí až sobotu od 13 do 17 hod. Vstup zdarma.
Vstup hlavním vchodem do universitního campusu, v sobotu vstup na adrese 1 rue Pierre et Marie Curie.
1 komentář: „Laboratoř Marie Curie Sklodowské“