„Turisty zajímáme jen tehdy, když tady přestupují z vlaku na autobus do Monetovy zahrady v Giverny“, řekla mi rezignovaně prodavačka v pekárně ve Vernonu, malém normandském městečku, ležícím na Seině na poloviční cestě mezi Paříží a Rouenem, když jsem se podivila, že v pět hodin odpoledne je hlavní nákupní ulice historického centra téměř prázdná. Ve srovnání s jinými známějšími městy zde opravdu nepotkáte nejen žádné zahraniční turisty, ale vlastně ani ty francouzské. A přitom je to škoda, malebné městečko má se svojí dlouhou historií co nabídnout.

Stejně jako v mnoha dalších malých francouzských městech, i tady, v městečku s dvaceti třemi tisíci obyvatel, vás překvapí středověký chrám. Ten ve Vernonu je kapitulou, zasvěcenou Panně Marii, a pochází z doby mezi 11. a 16. stoletím. Jeho nejstarší část, tj. chór a chórový ochoz, jsou románské, zatímco další části zahrnují ranou, vrcholnou i pozdní gotiku. V současné době je její střední část i s věží nad transeptem pod lešením kvůli probíhající první fázi restaurátorských prací.
Hrázděný dům, který od chrámu odděluje úzká ulička Saint-Sauveur, je jedním z nejstarších ve městě. Pochází z 15. století a dnes v něm najdeme turistické informační středisko.

Průčelí chrámu s rozetou nad hlavním vchodem bylo vytvořeno ve 14. století. Sochařská výzdoba na průčelí byla poškozena v době Francouzské revoluce, kdy podle svého zvyku revolucionáři všem svatým odsekali hlavy. Chrám čekal na svoji opravu několik století a při bližším pohledu je to na něm vidět. Kamenné zdi jsou nejen mechanicky poškozené, ale také místy zvětralé a opotřebené, obrostlé mechem a plné skvrn od dešťové vody. To vše mu ale vůbec neubírá na majestátnosti a důstojnosti.





Přímo naproti chrámu leží městská radnice. Její styl z druhé poloviny 19. století připomíná spoustu dalších podobných radničních budov v celé Francii, jak je tenkrát sekali podle stejného vzoru.

Rue Carnot je hlavní nákupní ulicí Vernonu. Běží rovnoběžně s nedalekou Seinou a najdeme na ní velké množství starobylých hrázděných domů, včetně městského muzea v domě z 15. století. Další staré domy můžeme potom vidět v okolních uličkách.





Novější část města nám potom připomíná, že jsme v kraji, kde tvořili impresionisté, v čele s malířem Pierrem Bonnardem, který v městě nějaký čas žil. V blízkosti města směrem na Giverny žil několik let i český malíř Václav Radimský, který se impresionismem a především dílem Clauda Moneta silně inspiroval. Kopie děl malířů, kteří zde tvořili, visí na sloupech v okolí rue d’Albufera, hlavní tepny, která město protíná od řeky až k nádraží.

Jednou z nejznámějších památek Vernonu je Vieux Moulin, starý mlýn ze 16. století, který leží na opačném břehu Seiny jako poslední připomínka celé řady dalších mlýnů, které tu kdysi stávaly. Středověký kamenný most z 12. století, na jehož úpatí je mlýn postavený, postupně odnesly povodně, některé jeho pilíře však dodnes stojí v korytě řeky. Starý most je dnes už jen památkou a jeho funkci převzal moderní most pont Clemenceau, ležící doslova pár kroků od něj.
Malý přístav s plachetnicemi přímo pod mostem slouží nejen členům místního klubu, ale také turistům, kteří se odtud mohou vydat po řece přímo k Monetově zahradě. Do Giverny je to odtud necelých pět kilometrů.



Hned vedle starého mlýna se tyčí čtyři mohutné okrouhlé věže hradu Château des Tourelles. Jeho historie začíná v roce 1196, kdy ho zde nechal postavit král Philippe Auguste jako součást obranné linie města i ochranu mostu. V průběhu staletí hrad měnil majitele a sloužil nejen jako jejich sídlo, ale od 18. století také nejdříve jako sklad obilí a později jako koželužna. Přežil Francouzskou revoluci, kdy ho proměnili na vězení a později na kasárna, zkázu mu však přinesla 2. světová válka, kdy byl dvakrát vybombardován německým letectvem. K postupné rekonstrukci došlo až v 80. a 90. letech minulého století.
Další památkou, která údajně stojí také za návštěvu a kterou jsem tentokrát už nestihla, je zámek Bizy ze 14. století, který pamatuje krále Jindřicha IV. a následně, kromě jiných významných osobností, i Ludvíka XV. s Madame de Pompadour. Leží kousek za městem asi dva kilometry jihozápadně od nádraží.
Jak se tam dostat:
Z nádraží Saint-Lazare vlakem směr Rouen. Trvá to asi 45 minut a zpáteční jízdenka stojí kolem 30 euro. Doporučuji zkombinovat prohlídku Vernonu s cestou do Monetovy zahrady v Giverny.
Vzhledem k tomu, že autobus, který spojuje Giverny s Vernonem, vždy navazuje na příjezd vlaku z Paříže a opačně zase na odjezd do Paříže, doporučuji po návštěvě Giverny prostě přijet do Vernonu, nechat ujet vlak, ke kterému vás autobus přivezl, projít si město a do Paříže se vrátit dalším vlakem, který jede většinou cca za hodinu a půl až dvě hodiny. Autobus, který vás poveze ráno z Vernonu do Giverny, projíždí od nádraží hlavní třídou, přejede most Clemenceau a za kruhovým objezdem zahne doprava na Giverny. Po levé straně mostu uvidíte starý mlýn. Toto místo si zapamatujte a na zpáteční cestě se pokuste s řidičem domluvit, aby vám u tohoto kruhového objezdu zastavil. Zastávka tam sice není, ale většinou s tím řidiči nemají problém (což nevylučuje, že můžete natrefit na někoho neochotného). Pokud se vám to podaří, usnadní vám to prohlídku Château des Tourelles i mlýna Vieux Moulin a nebudete se sem muset vracet až ze zastávky autobusu u nádraží.