V Giverny, městečku ležícím asi sedmdesát kilometrů západně od Paříže, které proslavil malíř Claude Monet, jsem byla naposledy před deseti lety. Celou tu dobu jsem měla v paměti vzpomínku na krásnou a malebnou vesnici s nádhernou Monetovou zahradou, ovšem také na nekonečné davy turistů a déšť.
Loni, v letním uvolnění po dlouhém lockdownu, kdy ve Francii nebyli vůbec žádní zahraniční turisté, jsem několikrát četla, jak je zahrada v Giverny prázdná a jak si to tam teprve teď může člověk užít; jenže při svém loňském pobytu v Paříži jsem toho musela dohánět tolik, že na výlet za město nezbyl čas. Letos jsem si naivně myslela, že bude situace stejná, ovšem nemohla jsem se víc splést. Zahraniční turisté sice pořád chybí, ale do Giverny se přestěhovala snad půlka Francie. I letošní dojem zůstal proto stejný – davy turistů… a déšť.
Původní články o městečku Giverny, o Monetově zahradě i o místním Muzeu impresionismu můžete dohledat ze starého blogu, včetně historie. Dnes vám proto bez dlouhých popisů ukážu, jak to u Monetů vypadá po deseti letech.
Claude Monet žil se svojí rodinou v Giverny od roku 1883 až do své smrti v roce 1926. V roce 1889 zde koupil venkovský dům, který nechal podle svého návrhu kompletně přestavět a postupně kolem něj vybudoval zahradu, která byla podle jeho představ plná pestrých květin. Později dokoupil další pozemek za silnicí, kde nechal vytvořit jezírko a zahradu upravil v japonském stylu.
Před deseti lety se v domě nesmělo fotografovat – to už teď neplatí, takže se můžeme podívat, jak Monetovi bydleli. Většina zařízení a vybavení je původní tak, jak si ho sám Claude Monet navrhl.
Claude Monet nemaloval přímo v domě, ale v ateliéru, který stojí skrytý v zahradě trochu stranou od domu. Dnes v něm sídlí zázemí muzea a není proto veřejnosti přístupný. Až téměř ke konci své kariéry, kdy se pustil do velkých pláten z cyklu Lekníny, která jsou dnes vystavena v pařížské Oranžerii, si nechal postavit nový ateliér, protože do toho původního se s rozměrnými plátny nevešel. V tomto novém ateliéru, který leží hned vedle vchodu do celého areálu, je dnes obchod se suvenýry.
Giverny samo o sobě je spíš malá vesnice, než městečko. Žije převážně z Monetovy slávy. Většina místních domů slouží turistům, ať už jako hotely, restaurace, kavárny nebo galerie, které často nepokrytě prodávají kopie Monetových obrazů. Vesnice je dotažena do téměř kýčovité krásy a barevnosti, ale přiznejme si, že to tady tak trochu čekáme a že se nám to vlastně líbí.
Na opačném konci vesnice leží starý kamenný kostel sv. Radegondy, obklopený hřbitovem. Právě tady najdeme hrob Monetovy rodiny.
Poslední věcí, na kterou vás chci upozornit a která stojí za návštěvu, je Muzeum impresionismu, ležící nedaleko Monetova domu. Konají se v něm výstavy impresionistických a post-impresionistických malířů. Ta současná představuje malby zahrad, jak sami uvádějí, „od Moneta po Bonnarda“. Trvá do 1. listopadu 2021.
Pissaro, Renoir, Caillebotte a Monet
Pokud vás výstavy neberou, dá se zaplatit symbolické vstupné (myslím, že 2 euro) jen do zahrad.
I když se hned na začátku poměrně rozladěně zmiňuji o davech turistů, přesto návštěvu doporučuji všemi deseti. Pokud si zvolíte všední den nejraději mimo hlavní prázdniny, myslím, že si zahradu i celou vesnici užijete. Doporučuji nechat si víc času i na procházku po vesnici a cestu ke kostelu. Neuděláte ani chybu, když si naplánujete i krátkou návštěvu Vernonu, ve kterém se přestupuje z vlaku na autobus. Jak na to a co je tam k vidění vám řeknu hned příště.
Jak se tam dostat:
Z nádraží Saint-Lazare vlakem do Vernonu (směr Rouen, trvá to asi 45 min). Cena zpáteční jízdenky je kolem 30 euro. Před nádražím ve Vernonu je stanice autobusu, který navazuje přesně na příjezd vlaku z Paříže (odjíždí vždy cca 15 min po příjezdu vlaku z Paříže, cesta trvá asi 15 minut). Zpáteční jízdenka stojí 10 eur.
Monetův dům a zahrady jsou otevřeny od 1. dubna do 1. listopadu, denně od 9.30 do 18 hod.
Rezervace vstupenek není povinná, ale silně doporučená (jinak vás čeká opravdu velká fronta). Vstupné 11 eur. Jako v jiných muzeích a dalších veřejných prostorách, i zde je v současné době nutno předložit covid pass a nosit roušku.
Pokud se do Giverny nechystáte nebo nedostanete, koukněte aspoň na jejich stránky, kde najdete nejen spoustu informací a podrobnou historii ve francouzštině a angličtině, ale také virtuální prohlídku.
Paříž pro pokročilé 