Paříž pro pokročilé

Píšu nemocnice, ale vy vidíte klášter s kaplí. To je původní starý základ současné rozlehlé fakultní nemocnice, rozkládající se hned na kraji 14. obvodu, kde jednotlivé kliniky, rozmístěné kolem pařížské observatoře, tvoří celou nemocniční čtvrť. Rozdělení klinik a jejich nové budovy nás teď však zajímat nebudou, zaměříme se jen na staré historické jádro, v němž dnes sídlí administrativa kliniky a část lékařské fakulty.

Stejně jako u nás, i ve Francii se v minulosti kláštery, většinou nuceně zavírané, měnily na nemocnice. Zatímco u nás k tomu docházelo po josefinských reformách, ve Francii v tom měli prsty revolucionáři po revoluci v roce 1789.

Z kláštera Port Royal byly v roce 1790 v rámci porevolučních protináboženských čistek vyhnány sestry vizitantky z řádu Navštívení Panny Marie a klášter se proměnil na vězení. Už o tři roky později se z něj však stává veřejný špitál a v roce 1814 je přeměněn na porodnici. V roce 1890 je na pozemcích bývalého kláštera postavena nová část porodnice, nesoucí dodnes název Baudelocque podle slavného porodníka z 18. století, a v roce 1966 se veškeré zdravotnické služby stěhují do nových prostor, které vyrostly podél bulváru, vedoucího k observatoři, které se tak stávají jednou z největších pařížských porodnic. Dnes patří porodnice Port Royal pod kliniku Cochin, která leží těsně vedle ní.

 

Historie kláštera je mnohem delší, než jsme zatím viděli. Spadá až do 16. století, kdy se v něm usídlily sestry cisterciačky. Původní cisterciácké opatství ženského řádu mělo své sídlo už ve 12. století v městečku Chevreuse a protože klášter při svém rozvoji potřeboval sídlo i v Paříži, v roce 1626 zde sestry nechaly postavit své nové sídlo na místě paláce Hôtel de Clagny, který jejich představená Angelique Arnauld dostala darem. Angelique postupně podlehla jansenismu, přísně katolickému směru, který se do Francie šířil z kalvinistického Holandska, a opatství se tak stalo francouzským centrem tohoto náboženského zaměření. To bylo pro papežskou katolickou církev a následně i pro království nebezpečné a protože se sestry ani po výzvách krále svého přesvědčení nevzdaly a raději se v 60. letech 18. století stáhly z Paříže zpět do Chevreuse, rozhodl v roce 1709 Ludvík XIV. o zrušení řádu a o zboření chevreusezkého kláštera.

Do opuštěných prostor v Port Royal se v roce 1669 nastěhovaly sestry řádu Navštívení Panny Marie, které zde vedly ústav pro výchovu dívek z lepších rodin. Děly se tu však i jiné věci, které předznamenaly budoucí porodnickou funkci těchto budov, například v roce 1681 sem byla poslána dvacetiletá kněžna de Fontanges, milenka Ludvíka XIV., která zde měla v tichosti přivést na svět Ludvíkovo nemanželské dítě; při předčasném porodu však zemřela ona i dítě.

Z celého bývalého rozlehlého opatství dnes zůstal zachován jen ústřední klášter s ambitem a s rajským dvorem a klášterní kaple. Architektem staveb byl Antoine Le Pautre, který postavil klášterní budovy v letech 1652-1658 a kapli v letech 1646-1647. Tu pojal jako jednolodní stavbu s klenbou, bohužel však jeho další plány na bohatou výzdobu a portikus s balustrádou nebyly uskutečněny.

Vstup do kaple z ambitu

Interiér kaple

Součástí je také kapitulní síň, kde se konala společná setkání členek řádu

Pohled na kapli zvenčí; takto je, stejně jako venkovní zdi kláštera, dodnes vidět z boulevardu du Port Royal, který je od areálu nemocnice dnes ještě oddělen plotem

V interiéru bývalého kláštera jsou zachována i původní schodiště se starým vyřezávaným zábradlím

Areál kláštera je zapsán na seznamu památek částečně již od roku 1928 a celá stavba od roku 1933

Budovy z konce 19. století leží mimo areál kláštera, ale doslova jen pár kroků od něj

Do kláštera jsem se podívala letos při Dnech evropského dědictví, i když jsem v něm už byla sama loni v říjnu, tehdy ovšem nebyla otevřená kaple a kapitulní síň. Na klášterní dvůr se dá v běžném provozu vejít vchodem přes hlavní budovu nemocnice.

14. obvod, 111 boulevard du Port Royal

Jak se tam dostat: RER B Port Royal