Paříž pro pokročilé

Velký hranatý oblouk Grande Arche uzavírá perspektivu a ukončuje symbolicky vzdušnou osu, která vede od pyramidy v Louvru přímou cestou přes Tuilerijskou zahradu, place de la Concorde, Champs Elysées, Vítězný oblouk a Porte Maillot až do moderní čtvrti La Défense. Svým názvem (méně už tvarem) napodobuje nejen Vítězný oblouk, ale i oblouk Caroussel před Louvrem.

Oblouk byl dokončen v roce 1989 a otevřen symbolicky 14. července při příležitosti oslav dvoustého výročí Francouzské revoluce.

 

Autory návrhu, kteří vyhráli výběrové řízení, byl dánský architekt Johan-Otto Von Spreckelsen a Francouz Paul Andreu. Podle zadání soutěže měla stavba symbolicky vévodit moderní čtvrti, která na území obce Puteax začala vyrůstat už v roce 1956 postavením na svoji dobu hypermoderního výstavního pavilónu a od roku 1965 stavbou prvních věžáků.

Stavba byla mimořádně obtížná, protože kromě nadzemní části musela vyřešit složitý podzemní systém, propojený se stanicí metra a vlaku, vedlejším obchodním domem a přilehlou silnicí. Má tvar otevřené kostky, jejíž každý strana měří sto metrů. Uvnitř oblouku sídlí řada státních i soukromých společností.

 

Kromě kanceláří, které stavbu zaplňují, oblouk nabízí na svém vrcholku i vyhlídkovou terasu. Ta byla v posledních sedmi letech zavřená poté, co výtahu, který návštěvníky dopravoval nahoru, upadla kladka. Několik let trvala příprava rekonstrukce, která se uskutečnila za poslední dva roky. Letos 1. června byla střecha znovu zpřístupněna.

Terasa je umístěná ve výšce 110 metrů a nabízí panoramatický výhled na všechny čtyři strany. Výhled odtud je neskutečný a za dobrého počasí vidíme nejen celou osu až do centra Paříže, ale také většinu významných památek.

Za Vítězným obloukem jsou vidět zdi Louvru, vlevo za ním věž Saint-Jacques a pařížská radnice Hôtel de Ville. Vpravo se od Vítězného oblouku táhne dlouhá střecha Grand Palais i s věžičkou nad křížením křídel a úplně vpravo nahoře vidíme hranaté věže Notre-Dame-de-Paris. Když si přiblížíme Vítězný oblouk, uvidíme přímo v jeho ose za hradbou předměstských paneláků umělou skálu v zoologické zahradě v parku Vincennes, dobrých 18 kilometrů od místa, kde teď stojíme.

 

Směrem k jihu máme výhled na další pamětihodnosti. V zákrytu se nám tady srovnala Eiffelovka s montparnasským věžákem a před nimi v zeleni Boulogneského lesa roztahuje své skleněné plachty nová budova nadace Fondation Louis Vuitton.

Směrem k severu naopak průhledem mezi mrakodrapy uvidíme baziliku Sacré-Coeur na Montmartru i se zvonicí a vedlejším vodojemem

Přímo pod námi pulsuje životem piazzetta se všemi uměleckými díly, které jsou na ní rozesety. Můžeme si tak prohlédnout shora třeba červeno-modro-žlutou plastiku Dvě fantazijní osoby, vysokou dvanáct metrů, kterou vytvořil Joan Miró.

Na střechu jezdí dva výtahy, které mají podobu ocelovo-skleněných kapslí. Jsou rychlé, tiché a celé prosklené, takže z nich vidíme nejen zblízka samotnou budovu, ale také třeba hřbitov obce Puteaux, který je utopený hned za poslední zdí La Défense.

Oblouk má nahoře rozlehlou plochu lemovanou skleněnými stěnami, které umožňují výhled. Až úplně nahoru se dostaneme po schodech z předposledního proskleného patra, ve kterém kromě kavárny a restaurace najdeme i výstavní sály, které jsou věnované fotožurnalistice.

Výhled ze střechy a následná procházka mě tentokrát s La Défense trochu smířily. Jak správně hádáte, neměla jsem ji ráda a naposledy jsem tam byla někdy před patnácti lety. Tentokrát mi to připadalo jako příjemná procházka, zrcadlení mrakodrapů mě bavilo a střed promenády, za ty roky už trochu zarostlý stromy, dostal aspoň trochu lidský rozměr. Kdo ví, třeba se tam nakonec někdy vydám znovu.

 

 

La Grande Arche
Otevřeno denně od 9,30 do 18,30 hod

Vstupné 15 eur, děti do 3 let zdarma

 

Jak se tam dostat: metro La Défense (linka 1). Pozor, do La Défense jede i vlak RER A, tomu je lépe se vyhnout, neplatí na něj obyčejná jízdenka Ticket+, ale je potřeba mít speciální lístek. S tramvajenkou Navigo jedete ovšem zdarma.