Málokdo ví, že Operu je možné navštívit i mimo představení. Kromě běžných prohlídek, organizovaných po celý rok vždy dopoledne, se v ní konají i tématické výstavy. Ta současná připomíná tři návštěvy Wolfganga Amadea Mozarta v Paříži a právě na ni se dnes podíváme.

Malý Wolfgang navštívil Paříž poprvé, když mu bylo sedm let, kdy ho jeho otec přivezl do Francie, aby své zázračné dítě představil francouzskému dvoru a aristokracii. Podařilo se mu dosáhnout toho, že se Wolfgang i jeho sestra představili králi Ludvíku XV. při příležitosti Nového roku 1764, kdy děti sklidily velký úspěch. Do Paříže se rodina Mozartových vrátila o dva roky později, kdy Wolfgang sice u dvora nehrál, ale koncertoval v salónu vlivného šlechtice prince de Conti, člena mladší královské bourbonské větve.
Pařížská Opera si všechny tyto události připomíná letos novým mozartovským cyklem. V jeho rámci na výstavě představuje dokumenty, obrazy, plakáty, fotografie, partitury, návrhy scén a kostýmů i různé listiny a dokumenty, které připomínají Mozartovo spojení s Francií.

Kostým Dona Giovanniho z roku 1956

Krásné kostýmy z baletu Park, který Opera uvedla na Mozartovu hudbu v roce 1994

Kostým z Figarovy svatby z roku 2010
Pro Mozartovy opery navrhovali kostýmy i slavní umělci. Pro Únos ze serailu je navrhl v roce 1951 André Derain. Shodou okolností v Muzeu moderního umění v Paříži probíhá momentálně jeho výstava, kde je podobných návrhů kostýmů vystaveno mnohem víc.

Vlastnoruční Mozartova partitura árie z Dona Giovanniho z roku 1787. Tu v roce 1855 odkoupila francouzská operní zpěvačka Pauline Viardot. Mělo by jít pravděpodobně o části partitury, kterou Mozart vytvořil v roce 1787 v Praze, a některé části, které dopsal před premiérou ve Vídni v roce 1788. Zpěvačka nechala partituru svázat do osmi svazků a vyrobit na ni novogotický dřevěný kufřík. Po své smrti ji odkázala Francouzské národní knihovně, která ji na výstavu zapůjčila.

Na výstavě jsou prezentovány i fotografie z různých představení. Musím se přiznat, že tento moderní Don Giovanni by mě asi moc nenadchl.

Výstava je současně příležitostí, jak si prohlédnout prostory Opery, třeba monumentální slavnostní schodiště


Ne každého to ovšem zajímalo 🙂

Hlediště pojme 2200 diváků a na jeviště se vejde 450 účinkujících


Křišťálový lustr váží šest tun. Strop vyzdobil v roce 1964 Marc Chagall a pokud vás zajímá, jak vypadal strop předtím, než jeho přemalování bylo svěřeno slavnému ruskému malíři, odpověď dá výstava v operní knihovně, která je také pro návštěvníky otevřená.


Nejobdivovanější částí opery je Grand Foyer (viz i úvodní fotografie), kde je všechna ta nádhera ještě koncentrovanější. Leží napříč budovou v prvním patře a je propojená s lodžií, která se otvírá na náměstí před Operou.


Vstupní vestibul se sochami slavných hudebních skladatelů

Průčelí Opery
Výstava trvá do 24. září, Operu však můžete navštívit i potom. Je otevřená každý den od 10 do 16,30 hod (s výjimkou 1. ledna a 1. května a mimořádných okolností, kdy to vyžaduje provoz. Seznam těchto mimořádných dnů najdete TADY).
Vstupné 12 eur v době výstav, 11 eur mimo dobu konání výstav, děti do 12 let zdarma
Vstup z nároží rue Scribe a rue Auber.
Jak se tam dostat: metro Opéra (linky 3, 7, 8)
[2]: Ano, to je. Tak příště, až tam pojedete 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]: Že jo? Jsem ráda, že jste se ozvala 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Dech beroucí!
To se mi líbíTo se mi líbí
Byla jsem tam! Nádhera! Zážitek!
To se mi líbíTo se mi líbí