Paříž pro pokročilé

Hôtel de Sens, jeden z mála pozdně středověkých paláců, které se v Paříži zachovaly, jsme tady viděli už v jednom příspěvku někdy z roku 2011. Tehdy jsem palác fotila jen zvenku, zatímco teď se podíváme na některé fotky z interiéru, který byl při nedávné rekonstrukci upraven a zhodnocen. Sídlí v něm knihovna Forney, specializovaná na literaturu, týkající se řemeslných umění.
Zatímco jeho průčelí se se svými válcovými věžemi, zakončenými špičatými vrcholky, obrací k nábřeží, zadní strana vede do malé zahrady, upravené v duchu tradice francouzských zahrad. Je volně přístupná, takže si v ní klidně při procházení Paříží můžeme odpočinout. Ti, co mají dobrý zrak nebo dlouhý objektiv, uvidí i zajímavé podrobnosti gotické architektury, jako jsou figurky, sedící na hraně štítu nebo oken.

 

 

Palác byl postaven v letech 1475 – 1519 jako sídlo arcibiskupa ze Sens, pod něhož tehdy Paříž spadala (neměla tedy svoje vlastní arcibiskupství, ale jen biskupství). Dům sloužil pro potřeby arcibiskupa pouze do roku 1650 a potom začal upadat, nicméně ve vlastnictví arcibiskupství zůstal až do Francouzské revoluce, kdy byl revolucionáři zkonfiskován a napůl zničen. Chátral až do roku 1911, kdy ho odkoupilo město.

V domě prý žila v letech 1605 – 1606 královna Markéta z Valois, řečená Margot, první manželka Jindřicha IV., jejíž nešťastné manželství s králem, uzavřené jen kvůli smíření katolíků s huguenoty, bylo církví anulováno v roce 1599. Právě tady, v paláci na okraji čtvrti Marais, začala údajně vést nezřízený a prostopášný život, kterým proslula a který tak dobře popsal Alexandre Dumas v knize Královna Margot.

 

 

Vnitřní nádvoří, na němž jsou patrné jak známky končícího středověku, tak i začínající renesance. Bohužel z původní stavby zbyl jen portál, venkovní kulaté věžičky a tato centrální hranatá věž, zbytek byl zničen a poté zcela volně a bez snahy o autenticitu dostavěn až při rekonstrukcích v letech 1936 a 1962.

 

Schodiště k čítárně knihovny. Přestože je vstup do knihovny z této strany uzavřen, schodiště je v době pořádání krátkodobých výstav v přízemí volně přístupné, takže se dá do čítárny nahlédnout přes skleněné dveře.

Hlavní vstup do knihovny je po tomto schodišti, které vede z centrální části paláce. Odtud vidět dovnitř není, ale za to si můžeme prohlédnout nejen krásné kamenné zábradlí schodiště, ale také klenbu a zdobení svorníků stropu a postavičky u paty trámů, které představují řemeslníky při práci.

Z nádvoří se vchází do výstavních prostor, kde se momentálně až do 17. června 2017 koná výstava francouzské módy z doby Velké války, a tedy z let 1914 – 1918. Vstup je zdarma. Přiznám se, že jsem ji jen tak proběhla, víc mě zajímala okolní architektura, ale je zde vystaveno několik vitrín s dobovým oblečením a velká spousta nákresů, návrhů a obrázků s tím, jak se tehdy ženy v Paříži oblékaly.

No a kdybyste šli kolem, tak na nádvoří v rohu po pravé straně tohoto vchodu je umístěna zcela volně přístupná toaleta, zatímco ve vstupních prostorách najdete automat na kávu.

 

Bibliothèque Forney
4. obvod, 1 rue du Figuier