Za zdí hřbitova Père-Lachaise / Derrière le mur du cimetière Père-Lachaise

Za mohutnou jihovýchodní kamennou zdí hřbitova Père-Lachaise, kterou projdeme vraty, k nimž se zde sbíhají s kopce cestičky z míst, kde je pohřbená Édith Piaf, najdeme komplex malých úzkých slepých uliček, které vedou od rovnoběžné rue de Bagnolet kolmo ke zdi. Vznikl tak zapadlý svět starých a často ošuntělých domků původních obyvatel, kam turistova noha nevkročí a kde můžete najít ještě poslední zbytky původní venkovské čtvrti.
Mám to tady ráda a několikrát jsem si ty uličky důkladně prošla, dnešní fotky budou proto mixem z různých ročních období. Taky to dnes bude pořádně dlouhé; přestože nejsme v žádné nóbl čtvrti, pořád je na co se dívat.

 


Průchod zdí na hřbitov


Východ ze hřbitova nás přivede do rue de la Réunion, odkud vrátky projdeme do klidné zahrady, která je těsně nalepená k hřbitovní zdi. Ani bychom to však nepoznali, zeď je hustě porostlá zelení a představuje v této rušné čtvrti oázu klidu. Je koncipovaná jako přírodní ekologická zahrada, rozdělená na několik různých částí co do podmínek – na zdi rostou popínavé rostliny, které nepotřebují příliš vody a kterým svědčí sucho a horko, které se na zdi kumuluje. Využívají ho také fíkovníky, které rostou těsně u zdi. Další částí je volně rostoucí louka s veškerou flórou a faunou, která se na ní běžně v přírodě objevuje, a ve spodní části pod stromy najdeme jezírko s rákosím, lekníny a žlutými stulíky. Když chvíli počkáme v klidu, ukáží se nám i žáby, pulci, vážky a jiná havěť, která tu u vody žije.

V zadní části najdeme malý, no, spíš mikroskopický lesík a za ním plotem oddělené dětské hřiště.

 

Z parčíku nás branka vyvede ven do úzké rue de Lesseps s dvěma řadami hezkých starých domů.

Rue de Bagnolet, na kterou se odtud dostaneme, je obyčejná rušná ulice, jakých je v této lidové části města mnoho. Nečekejte tady žádné turistické vychytávky a hipsterské restaurace, tady si na nic takového nehrají. Je tu plno malých a často etnických lokálů, krámky s drogerií a potřebami pro kutily, čistírna, výrobna klíčů, pražírna kávy a malé arabské večerky, sídlí tady veterinář, zámečník, kadeřnictví a taky dost podivné obchody s mobily. Vydáme se po ní směrem nahoru, zkusit štěstí, jestli náhodou nebude otevřená Villa Godin, malá, ale malebná ulička, která prozatím přede mnou zůstávala zavřená. Tentokrát to vyšlo, je otevřeno a hned toho využijeme.

Ulička je slepencem nízkých barevných domečků s předzahrádkami jen o něco většími než kapesník. Jako na jiných podobných místech, i tady najdeme najdeme starý pokroucený pestrý zahradní nábytek typu každý pes jiná ves, věčně zelené kvetoucí květináče a truhlíky, a taky dekorace, kterým se občas fantazie zdráhá uvěřit.

U ústí této uličky najdeme starou halu bývalé továrničky, přestavěnou na prodejnu bio potravin, a hned naproti hezké malé bistro Tomato, kdybyste měli hlad.
Kdybychom pokračovali po rue de Bagnolet nahoru, dostaneme se po pár desítkách metrů k více než osm set let starému farnímu kostelu Saint-Germain dřívější vesnice Charonne, my si ho ale necháme na jindy a vrátíme se po ulici kousek níž. Cestou si můžeme prohlížet třeba street art, kterého je tu také pro každého dost, nebo staré domy a portály po obou stranách ulice.

Zastavíme se až u rue Ligner, která je sice na rue Bagnolet kolmá, ale než stačí dorazit k hřbitovní zdi, vytvoří v hloubi vnitrobloku kličku a zase se vrací zpět na hlavní ulici. Tu si taky nezapomeňte projít, bude se vám líbit.

V ohybu kličky najdeme těsně u hřbitovní zdi lyceum, které se pyšní jménem prezidenta De Gaulla. Jinak je ale nízké, oprýskané a ošuntělé jako celá tato čtvrť, a od včerejška dokonce, bohužel, poznamenané i stínem vraždy, ke které před ním (zdá se, že mezi žáky) došlo.

Sotva ze zákrut této uličky vyjdeme zpět na rue de Bagnolet, hned nás čeká další kolmá cesta. Vlastně dvě, které jsou spolu spojené. Ta první se jmenuje Cité Aubry, ta druhá Villa Riberolle a je hezkou ukázkou toho, jak to tady kdysi všude vypadalo. Skládá se z nízkých domků, ale hlavně z řady starých dílen, které dodnes zůstaly v původním stavu. V některých z nich se pořád ještě pracuje postaru, řemeslně, v jiných se usídlily různé produkční společnosti, grafická studia nebo malé kanceláře nejrůznějších společností.

Vlevo Cité Aubry, vpravo Villa Riberolle

Villa Riberolle přiléhá těsně ke zdi hřbitova Père-Lachaise. Vidíme ji po levé straně, vzadu nad šikmou stříškou vykukují hrobky.

Na rohu Cité Aubry a rue de Bagnolet můžeme ukončit dnešní procházku ve stylovém typickém bistru Piston Pélican. Ti, kdo ještě nemají 20. obvodu dost, se pak mohou vydat do dalších podobně malebných uliček kolem rue des Vignoles (kam se spolu obrazem vypravíme někdy jindy), nebo pokračovat po boulevardu de Charonne k hlavnímu vchodu na hřbitov a tam se ztratit na jeho cestičkách.

 

7 komentářů: „Za zdí hřbitova Père-Lachaise / Derrière le mur du cimetière Père-Lachaise

  1. avatar write my essay write my essay 24.6.2017 / 7:50

    It is my first visit to this webpage; I am going by this site and read your post, for example, important and supportive blog entry .

    To se mi líbí

  2. avatar Ell-e Ell-e 31.1.2017 / 16:58

    Tak o tomto jsem nevěděla. Škoda. 🙂 Tak možná příště, až se někdy zas půjdu třeba mrknout na Jima.

    To se mi líbí

  3. avatar Neznámé goldfly 31.1.2017 / 14:01

    Diky moc za uzasny typ na prochazku. Nadherna zakouti…dekuji,dekuji.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď na HANA Zrušit odpověď na komentář