Paříž pro pokročilé

Než se v příštích článcích pustíme do obdivování vánoční Paříže, vrátíme se ještě jednou do městečka Sceaux na jih od Paříže, kde jsme nedávno obdivovali podzimní zámecký park. Za prohlídku tady totiž stojí i město, které se rozkládá kolem severního konce parku. Centrem města je kostel Saint-Jean-Baptiste s malým, skoro venkovským náměstíčkem, ze kterého se rozbíhají uličky plné nízkých starobylých domů.

Právě sem, do centra města na avenue du Président Franklin-Roosewelt, se dostaneme po prohlídce parku, kterou jsme viděli minule TADY, bránou kolem parčíku Jardin des Félibres s hezkou vodní nádrží, lemovanou bystami provençálských spisovatelů v čele s Fredericem Mistralem, a s hrobem Floriana, jednoho z jihofrancouzských básníků, který v Sceaux zemřel v roce 1794 po deseti letech u dvora v místním zámku.

Parčík přiléhá k zadní straně kostela Saint-Jean-Baptiste, jehož základy pocházejí ze začátku 13. století, dnešní podoba ale spadá do přestaveb ze začátku 16. a 18. století. Dnes je znovu v rekonstrukci, pro veřejnost sice zůstala otevřená jedna z bočních kaplí, ale celá loď i portál jsou zakryty lešením a bedněním, takže nám musí dnes stačit jen tento zadní pohled.

Přímo naproti vchodu do parku leží hezká místní tržnice a vedle ní zahrada Jardin de la Ménagerie, která je po zámeckém parku další připomínkou ministra Colberta z dob Ludvíka XIV., který tyto pozemky koupil a připojil k zámeckému panství. 

Později tady byla vybudován pavilon se zvěřincem; po jeho zániku žil v pavilonu právě nahoře zmíněný básník Florian. Pavilon byl po francouzské revoluci zbořen a zahrada zpřístupněná veřejnosti. Dnes jeho umístění připomíná jen vyvýšená terasa. 

Naproti vstupu do Jardin de la Ménagerie leží jádro městečka – křížovatka s obchody a kavárnami. Tu svoji oblíbenou vyfocenou zvenku bohužel nemám, ale je to hned ta rohová naproti kostela. A tohle je moje místečko.

Když se vydáme po rue des Écoles, můžeme si udělat představu, jak to tady vypadalo v dávné i nedávné minulosti. Skoro každý dům je něčím výjimečný, zajímavý a připomíná kus historie obce, která má kořeny až na počátku 13. století. 

Po rovnoběžné, jen o něco výše položené rue Houdan, která je rušnou obchodní pěší zónou, se můžeme vrátit zpět ke kostelu

Severním směrem se potom přes hezkou vilovou čtvrť dostaneme k nádraží vlaku RER Sceaux, odkud se za necelou půlhodinu vrátíme zpět do Paříže.

I to nádraží je tady půvabné, upravené a čisté, stejně jako celé městečko. Pokud jste se k výletu do Sceaux nechali zlákat už předchozím článkem o parku, nezapomeňte si naplánovat i krátkou procházku městečkem.

Jak se tam dostat: RER B Sceaux