Dvůr, kterým se dnes dostaneme dovnitř do zámku, nebýval hlavním vstupem; ten teprve uvidíme. Nádvoří, které vidíme nahoře mezi levým tzv. ministerským křídlem a pravým křídlem z doby Ludvíka XV., se dříve jmenoval Dvůr bílého koně podle kopie bílé jezdecké sochy Marka Aurélia z římského Kapitolu, která stávala uprostřed, od roku 1814 se mu však říká „Dvůr adieu“ na znamení toho, že právě tady se Napoleon loučil před odjezdem na Elbu se svými vojsky. Jak ještě uvidíme, v historii zámku hrál Napoleon Bonaparte stejně tak významnou roli, jako francouzští králové.
První expozicí, která se nabízí hned po vstupu do zámku, je křídlo s výstavou o Napoleonově přítomnosti ve Fontainebleau. Kromě obrazárny s portréty členů rodiny tady najdeme velké množství předmětů, které jí patřily – nábytek, zařizovací předměty, nádobí, oblečení, Napoleonovy cestovní potřeby a polní stan, dary, které rodina dostala a také vybavení pokojů malého Napoleonova syna Aiglona, včetně jeho kolébky.
Chodbou kolem vitráže z roku 1867 s názvem Umělec a předpokojem s cennými obrazy, který Napoleon nazýval Galerie okázalosti (hodlal zde vystavovat díla, která by zobrazovala slavné chvíle zámku) se dostaneme do sálu, kde jsou vystaveny cenné malované talíře z porcelánky v Sèvres. Sál je celý obložený dřevem s intarziemi.
Přes předsálí s bohatými štuky se dostaneme na galerii místní kaple Nejsvětější Trojice. Tudy do ní vstupovala královská rodina.
Z této galerie je také vidět do parku a na část druhého nádvoří zámku. Tam všude se ještě také později podíváme.
Tou nejzdobnější a nejúžasnější místností je Taneční sál. Začal ho stavět už František I., dokončil ho však až jeho syn Jindřich II. Sál sloužil, jak už napovídá jeho název, k pořádání plesů, banketů a hostin.
Okna sálu vedou na jedné straně k dvouramennému slavnostnímu schodišti, které jsme viděli už nahoře, na druhé straně potom na nádvoří, které bývalo v zámku tím hlavním. Branou s baldachýnem, kterou vidíme dole na vzdálenější straně nádvoří, se do zámku vstupovalo. Toto nádvoří je dnes, bohužel, nepřístupné.
K tanečnímu sálu těsně přiléhá kaple sv. Saturnina, kterou nechal postavil František I. Dokončená byla kolem roku 1546.
Následuje řada královských komnat. Ta první je pojmenována po Ludvíku XIII., který se přesně v této místnosti v roce 1601 narodil. Později pokoj sloužil k zasedání vlády. Stejně jako další salóny, kterými procházíme, i tento překypuje zlacením, obrazy, tapiseriemi, křišťálovými lustry a další nádherou. Bohužel je to všechno chráněno před denním světlem okenicemi, takže se ve tmě skoro nedá ani fotit.
Následuje královnin pokoj. Tady žily všechny francouzské vládkyně, počínajíc na začátku 17. století Marií Medicejskou (manželkou Jindřicha IV.), až po císařovnu Eugénii na začátku druhé poloviny 19. století (manželku Napoleona III. )
Trůnní sál býval až do francouzské revoluce ložnicí králů. Napoleon ji nechal přeměnit na svůj trůnní sál. Je to také jediný trůnní sál ve Francii, ve kterém zůstal zachovaný původní mobiliář.
Při této změně si Napoleon nechal udělat ložnici z bývalé mísnosti, kde býval skladován střelný prach. Vybavení z let 1808 – 1809 odpovídá dobovému vkusu (zkrátka měli rádi barvičky). Totéž platí i pro jeho druhou, menší ložnici, vytvořenou z bývalé pracovny Ludvíka XVI.
Jako poslední místo, kam se při prohlídce dostaneme, je symbolicky tzv. Abdikační salón. Tady u tohoto stolku podepsal Napoleon 6. dubna 1814 svoji abdikaci a poté se vydal pozdravit své vojsko.
Při východu ze zámku nás cesta zavede ještě do spodní části kaple, zasvěcené Nejsvětější Trojici, která pochází ze 16. století. Odehrály se v ní některé z nejdůležitějších událostí královských i císařských rodin – konala se tu například svatba Ludvíka XV., nebo křtiny budoucího Napoleona III.
Zatímco královská rodina sedávala na galerii, kterou jsme viděli už nahoře, tato spodní část byla vyhrazená pro dvořany.
Po prohlídce zámku se dostaneme na druhé nádvoří, pojmenované po fontáně, která stojí u balustrády nad umělým jezerem. I tady ovšem, stejně jako na spoustě dalších míst v Paříži i mimo ni, narazíte na po zuby ozbrojené vojenské hlídky.
Oproti Versailles je zde velká výhoda, že nebývají fronty u pokladny. Salóny uvnitř jsou sice plné návštěvníků, při příchodu se ale nečeká a po zakoupení vstupenky jdete rovnou dovnitř.
Paříž pro pokročilé 
Děkuji za odpověď i za skvělý blog. Za týden vyrážíme, tak toho hodně využiju.
To se mi líbíTo se mi líbí
[14]: Pavle, Navigo platí na všechny vlaky v kraji Ile de France. Do Fontainebleau nejezdí RER, ale obyčejný vlak, jela jsem tam s ním na Navigo také. Píšu to nahoře, jak se tam dostat a že je to možné s Navigem. Platí Vám i na ten lokální autobus z nádraží k zámku.Omlouvám se, že jsem Vám neodpověděla na první dotaz, psal jste mi v době, kdy jsem byla na dovolené, a nějak mi Váš dotaz unikl.
To se mi líbíTo se mi líbí
To ano, ale jezdí RER vlaky do Fontainebleau ??[13]:
To se mi líbíTo se mi líbí
[12]: Navigo karta pro pasma 1-5 je pouzitelna pro RER vlaky. (Vyzkousel jsem to v kvetnu 2017).
To se mi líbíTo se mi líbí
Na zámek Fontainebleau se chystáme v září. nevím, zda na všechny vlaky z Gare de Lyon platí Navigo. Některé jsou v jízdním řádu označené červeně (asi rychlíky) jiné modře. Platí se nějaké příplatky ??
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to na pomezí sci-fi a detektivky, mně byla trilogie doporučena, jinak sci-fi také nemusím. Odehrává se tam část děje, proto se mi to vybavilo.
To se mi líbíTo se mi líbí
[7]: Přiznám se, že jsem si tu trilogii musela vygooglovat, vůbec jsem nevěděla, o co jde, asi proto, že scifi není moje parketa. Ani jsem z informací na internetu nepochopila, co má společného s Fontainebleau…
To se mi líbíTo se mi líbí
[6]: Příště to stíháte… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[5]: Ano, to máte úplnou pravdu. Taky by mi toho stačila polovina 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nestihnul jsem se tam když jsem bydlel v Paříži podívat, chtěl jsem hlavně i díky úžasné a neobyčejné trilogii Mravenci od B. Werbera, ale nevyšlo to. Parádní fotky, díky
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, Fontainebleau je výzva…
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to krásne, ale tej krásy je tam pokope až príliš veľa. A to som fanúšik týchto vecí! Vďaka za sprostredkovanie.
To se mi líbíTo se mi líbí
[2]: Elle, no však já bych si to taky neoblíkla a nechodila tam v tom 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]:Dano, tak to mě těší, že moje nadšení sdílíte a potvrzujete 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to jsou hodně bohatý interiéry, to je nádhera. A možnost, obléknout se do šatů při prohlídce, mi přijde dost skvělá. 😀 Ale asi nemám takový sebevědomí, abych to vůbec někdy využila. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Byli jsme ve Fontainebleau v květnu 2014. je to nádherný zámek, líbil se nám víc než Versailles. Zahrady jsou ale hezčí ve Versailles. V době naší návštěvy byly neupravené. hezké je i městečko. Tam jsme jeli autobusem, ale zpátky jsme šli pěšky. Byla to hezká procházka.
To se mi líbíTo se mi líbí