Pro milovníky fotografie, nebo jednoduše pro ty, kdo se chtějí pochlubit, že jeden ze slavných Čechů vystavuje v prestižní pařížské výstavní síni, tady mám dnes informace o výstavě fotografa Josefa Sudka v Musée du Jeu de Paume, která zde bude trvat až do 15. září 2016.
Josef Sudek je tady představen jako jedna z nejvýznamnějších postav světové fotografie a výstava s názvem Svět na mém okně je velkolepá. Je na ní vystaveno 130 fotografií, které pokrývají časově rozpětí od roku 1920 až do Sudkovy smrti v roce 1976. Fotografie zahrnují část jeho fotografických cyklů, především ty, které fotografoval oknem svého ateliéru, portréty jeho přátel, ať už ty z počátečních dob z Invalidovny, kam se dostal jako válečný invalida, nebo pozdější snímky umělců, s nimiž se přátelil, pohledy na Prahu z Petřína, zátiší a fotografie z jeho procházek po městě a blízkém okolí. Najdeme tady také intimní pohledy z místa, kterému říkal „kouzelná zahrádka“ (a kdo chce vědět, která zahrada to byla, najde ji
TADY).
Fotografovat fotografie je nesmysl, tak jen na ukázku jeden snímek – Zátiší s vejcem
Zlatým hřebem výstavy je krátký film Evalda Schorma o Sudkově životě a díle, s vynikající kamerou Jana Špáty. Navíc v češtině s francouzskými titulky.
Výstava je doplněná v muzejním knihkupectví mnoha fotografickými monografiemi, věnovanými nejen Sudkovi celkově nebo jednotlivě a podrobně jeho jednotlivým stěžejním tématům, ale také československé fotografií všeobecně. Většina z těch knih je vydaná v Torontu (výstavu organizuje Kanadský institut fotografie Muzea umění, komisařem je ale Vladimír Birgus).
No a tématicky, hned ve vedlejším regále, snad vše, co vyšlo ve francouzštině od českých spisovatelů, spadajících víceméně do Sudkova období – od Čapkovy Továrny na absolutno, přes Švejka nebo Holanovu Noc s Hamletem, až po Nezvalovu Valerii a týden divů. K nim je přiřazena spousta knih od Kafky, Meyrinka a Rilkeho. Taková pečlivá komplexnost má svůj smysl.
Budova Jeu du Paume, a tedy Míčovny, byla postavena v roce 1861 jako protiváha protější Oranžerie. Sloužila jako skutečná míčovna až do roku 1909, poté už byla zasvěcena jen umění.
Nejdříve zde byla vystavena expozice zahraničního moderního umění. V době 2. světové války tady Göring nechal udělat sklad zabavených (čti Němci ukradených) uměleckých děl, která odtud byla odvážena rovnou do Německa. Po válce až do otevření Musée d’Orsay v roce 1986 zde byly soustředěny sbírky impressionismu. Po rekonstrukci v roce 2004 je budova věnována výhradně současné fotografii, videoartu a jiným moderním formám video a foto umění.
To zajímavé schodiště pochází právě z poslední rekonstrukce, kterou vedl francouzsko-tuniský architekt Antoine Stinco, který se specializuje na muzejní architekturu.
V menších sálech v horních patrech probíhají současně další dvě menší výstavy, z nichž mě zaujaly hlavně fotografie ze současného Bejrútu.
Musée du Jeu de Paume
8. obvod, 1 place de la Concorde
Otevření denně kromě pondělí od 11 do 19 hod, v úterý do 21 hod
Vstupné 10 eur, snížené 7,50 eur
Jak se tam dostat: metro Concorde (linka 1, 8 a 12)
Paříž pro pokročilé 
Pozor – výstava v Jeu du Paume končí 25. září, nikoliv 15.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za obsažný článek. Právě připravuji na svůj blog poznámku o malé aktuální výstavě Josefa Sudka v jeho ateliéru na Újezdě, ve kterém se o pařížské výstavě určitě zmíním a dovolím si dát tam na tento článek odkaz, aby si zájemci mohli přečíst podrobnosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nádhera… krásná akce.. pana Sudka mám moc ráda..Díky za sdílení. Jarka
To se mi líbíTo se mi líbí
Sudek je špica, krásná výstava!
To se mi líbíTo se mi líbí
To je fantastické! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Super 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí