O parku Bercy jsem tady na blogu už jednou psala. Tenkrát jsme však viděli letní fotografie plné zeleně, zatím co dnes se podíváme, jak to tady vypadá v těchto dnech, kdy jsou vodní nádrže vypuštěné, záhony pusté a ostromy opadané. I přesto má podvečerní procházka v těchto místech svoje kouzlo (při nejmenším proto, že tady skoro nikdo není).
Koleje, které tady ve staré dlažbě najdeme, jsou pozůstatkem z dřívějších dob, kdy tato oblast přímo na břehu řeky sloužila jako ohromné skladiště vína. To se sem dováželo v sudech na lodích a po kolejích bylo přepravováno do desítek kamenných skladů, odkud se potom rozváželo do celé Paříže. Koleje tu jako připomínka starých časů zůstaly, zatímco na místě budov byl v letech 1993 – 1997 vybudovaný park. Několik řad starých budov zůstalo stát jen ve východní části parku, kde slouží jako obchody, kavárny a restaurace.
Mohutné platany ještě pamatují staré časy
Park je rozdělený na dvě části silnicí, přes kterou se můžeme dostat i přes můstek, který nám nabízí výhledy do rue Joseph Kessel v pozadí s kostele Notre Dame de la Nativité de Bercy
Zatímco ve východní části najdeme jen stromy a trávníky, část blíž k městu, která se jmenuje Jardin Jikchak Rabin, je rozdělená na sady, vinohrad, bylinkové zahrádky a květinové záhony. To vše si samozřejmě užijeme hlavně v létě.
Ten den trochu přituhlo, na rybníčku uprostřed zahrady se vytvořil ledový škraloup a kachny, které marně hledaly vstup do vody, z toho byly dost zmatené. Ten domek u rybníčku dříve sloužil výběrčímu daně z vína, dnes v něm sídlí zahradníci.
Další část parku, která leží nejblíž k centru, má podobu rozlehlých travnatých ploch. Najdeme tady dětská hřiště i typický pařížský kolotoč.
Na kraji parku stojí moderní stavba, která propojuje dnešní příspěvek s tím předminulým. Architektem, který ji navrhl, byl – stejně jako v případě Nadace Louis Vuitton – Frank Gehry. Budova z roku 1994 byla původně postavená jako sídlo Amerického centra, to se však odtud v roce 2005 odstěhovalo blíže k centru města, a budova byla přeměněna na Francouzskou filmotéku.
Přímo naproti filmotéce za náspem, který park odděluje od rušného nábřeží, vede zavěšená lávka rovnou k další zajímavé moderní stavbě – Knihovně François Mitterranda, se čtyřmi vysokými pravoúhlými budovami, představujícími otevřené knihy. Psala jsem o ní podrobně už TADY. O čem jsem ovšem zatím ještě nepsala, je další obří stavba v této části parku – stadion Bercy, zatravněná zelená kostka s modrými kovovými konstrukcemi, která teď momentálně prochází rekonstrukcí za červenou ohradou.
Fontána před stadionem je teď v zimě vypuštěná – a už to vidím, že se sem kvůli ní budeme muset vrátit znovu v létě. Za ní v prázdném zimním parku svítí do dálky skatepark, ze kterého se line docela velký rachot, ale zajímá nás to a tak tam aspoň z dálky nahlédneme.
Prostor kolem stadionu je osázený moderními budovami s více či méně nápaditou architekturou. Ukončuje ho protáhlý hranol budovy ministerstva financí, zanořený svojí jižní stranou přímo do řeky. Tady taky najdeme stanici metra Bercy, u které naše dnešní procházka končí.
Jak se tam dostat: metro Bercy (linka 6 a 14) nebo Cour St. Emilion (linka 14)
Paříž pro pokročilé 