
Park s velkým domem pochází z druhé poloviny 18. století. V době francouzské revoluce byl zkonfiskován jako státní majetek a v roce 1804 odprodán Napoleonovu lékárníkovi, který zde pěstoval léčivé rostliny. Na konci 19. století celý areál koupil zahradník Gustave Roux, který zde založil svoji okrasnou školku. Z té doby pocházejí také některé stromy, které tu můžeme vidět. Od roku 1986 patří park kraji Hauts-de-Seine.

U hlavního vstupu do parku najdeme dům z 18. století a vedle něj hrázděný dům z kraje Vosges. Ani jeden z nich, bohužel, není přístupný.



Celé arboretum je rozděleno na několik částí. Najdeme tu kvetoucí zahradu, kaštanový háj, podzimní zahradu, hortenziovou zahradu a uprostřed, přímo naproti hlavnímu vstupu, anglický park s jezírkem, plný nádherných stromů. Tam se podíváme nejdřív.



Na konci jezírka uvidíme z dálky ohromný cedr s větvemi obrácenými dolů. Je to převislý modrý atlaský cedr a vlastně kvůli němu jsem sem původně jela.

Když vejdete pod jeho korunu, uvidíte ohromný kmen (obvod 4,90 m) s rozložitými větvemi. Před pár lety mi takovou fotku odtud poslal jeden kamarád. Měla jsem ji od té doby uloženou na ploše počítače a věděla jsem, že jednou… jednou se tam chci podívat taky.

Strom je starý asi 130 let a jeho převislá koruna zabírá plochu 680 m2. Větve jsou podepřeny třiceti oporami ve tvaru stalagmitů, které vypadají jako ze dřeva, ale údajně jsou z pryskyřice. Strom je zvláštní tím, že jde o první převislou mutaci cedru v Evropě – všechny ostatní, které se tady nacházejí, byly vypěstovány z tohoto obra.


Kamkoliv v této části zahrady zajdete, všude tento cedr vidíte. Neuniknete mu. Já jsem se k němu vracela pořád a pořád dokola, pořád mě to k němu táhlo zpět, přestože je v zahradě obřích stromů více – další cedry, sekvoje, tisovce a jiné.


… ohromný tisovec dvouřadý na břehu jezera…

… a jeho vzdušné kořeny, které jsem viděla poprvé…

… stejně jako sekvoje.


Po mohutném sto let starém buku tady zůstal jen pařez. Před třemi lety ho museli porazit, protože byl napadený houbami.

Až doma jsem zjistila, jak vzácný je tento nenápadný strom, který jsem vyfotila spíš omylem. Je to kultivar dubu (Quercus myrsinifolia), který roste v Japonsku a v Číně, kde ho používají pro chov bource morušového. V celé Francii jich roste všeho všudy dvacet, u nás jsem na internetu nenašla žádný.



Převislý cedr, do kterého jsem se zamilovala, byl vidět i z hortenziové zahrady. To je moje druhá láska. Představte si mohutné rozkvetlé keře hortenzií, které vám místy dosahují až nad hlavu. Jsou rozsázeny na louce mezi kamennými zídkami, oblouky z popínavých rostlin a vysokými stromy. Myslím, že sem se ještě vrátím.



Skleník se zrcadlovými stěnami v zahradě téměř zaniká

V severní části arboreta najdeme louky s potůčkem a bahenními rostlinami a trávami, o něco výš zeleninovou zahradu, včelí úly a uprostřed ovocného sadu také kupky sena jako skrýše pro hmyz.

Pokud se do arboreta vydáte, nezapomeňte si u vchodu vyzvednout zdarma plánek, je dost užitečný. Hlavní vchod najdete na níže uvedené adrese, ale zahrada má i několik dalších vstupů. Ten nejšikovněji položený (i s parkovištěm) je v avenue Jean Jaurès na jižní straně zahrady. Poblíž něj také zastavují autobusy.
Otevřeno denně celý rok, od října do března 10 – 17 hod, od dubna do září 10 – 19 hod
Jak se tam dostat: RER B na konečnou Robinson, odtud autobus 194, 294 nebo 11. My jsme šli od RER pěšky, je to asi 20 minut z mírného kopce.

Červená šipka vyznačuje nejbližší vchod od autobusu, červená hvězdička nahoře stanici RER. Vpravo je vidět část parku Sceaux.

Zaujaly mě vzdušné kořeny u tisovce. Podle wikipedie se ale jedná o tzv. dýchací kořeny, které slouží k výměně plynů. Vzdušné slouží k získání vlhkosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
[6]:Ano, ano…obávám se…
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]: Gito, ten seznam nemá konce, vím to z vlastní zkušenosti 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji všem za milé komentáře. Samozřejmě, pokud Vás fotky budou inspirovat k návštěvě, budu ráda.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc děkuji za dendrologický článek.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hmmm…tak to je další položka už tak dlouhého seznamu míst, která bych chtěla v Paříži navštívit…
To se mi líbíTo se mi líbí
To je opravdu nádherné! Ani nenacházím další slova, kterými bych vyjádřila svůj úžas a své okouzlení… Díky za to, že jste nás na tohle úžasné místo upozornila… :-)Olga
To se mi líbíTo se mi líbí
Ach jo. To je krása.Díky za ni i Vám.V.
To se mi líbíTo se mi líbí