Tentokrát jsem do Paříže dorazila v pondělí navečer, přesně tak, abych ještě stihla obvyklou procházku v centru. Moje první cesta v Paříži vede vždy a už tradičně k pařížské radnici. Dřív to bylo proto, že jsem pečlivě hlídala, jestli se v době mého pobytu nebude konat prohlídka radnice, která bývá organizovaná nepravidelně a je dost zapeklité to vůbec zjistit a přihlásit se, protože to nejde přes internet, ale jen telefonicky nebo osobně. Tento důvod tentokrát padl, protože jsem na prohlídku natrefila konecně v květnu (ovšem ještě jsem se nedostala k roztřídění fotek, abych je dala na blog). Druhý důvod toho, proč je zrovna Hôtel de Ville první, je úplně prozaický – z Belleville mi jede do centra linka 11, která končí na Châtelet, a protože tam vystupuji nerada a jen když opravdu není zbytí, jasná volba je vystoupit o zastávku dřív právě u radnice. Odtud je to jen skok (v sedmimílovych botách ovšem) ke katedrále Notre-Dame.
Sice jsem tam dorazila tak pozdě, že už bylo zavřeno, ale aspoň jsem si ji obešla i zezadu – mířila jsem totiž kolem ní na Ile-Saint-Louis. V Paříži bylo v pondělí i včera zataženo, poprchalo a bylo dost chladno (vždyť jsem to říkala, že vždycky, když sem jedu, zkazí se počasí), ale když jsem přišla ke katedrále, najednou se mraky rozestoupily a zapadající slunce ji zalilo zlatavým světlem. Dovolilo mi tři fotky a pak zase zmizelo.
Mimochodem, všimli jste si, že věže katedrály nejsou stejně široké a že ta vlevo je širší a mohutnější? Je to proto, že v době, kdy se věže stavěly, platilo pravidlo, že pouze ty katedrály, které jsou spravovány arcibiskupstvím, smějí mít dvě stejné věže. Pařížské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství až v roce 1622, kdy už katedrála dávno stála, a proto tady zůstala tato nesouměrnost.
A taky si všimněte té podivuhodné elektroinstalatérské práce v popředí. Něco takového jsem viděla naposled na Blízkém východě.
Na frontonu hlavního portálu katedrály, který pochází z let 1220 – 1230, je zobrazený Poslední soud podle Evangelia sv. Matouše. V horní části je zobrazený Kristus ve slávě, který ukazuje své rány na rukou. Andělé vedle něj drží kříž a hřeby. Ve střední části vidíme uprostřed archanděla Michaela, který váží duše zesnulých podle jejich činů na zemi a odesílá je buď vlevo do ráje, nebo vpravo, odkud je ďábel odvádí do pekla. Ve spodní části frontou vidime, jak mrtví vstávají a vystupuji z hrobu.
V parku za katedrálou stojí od října loňského roku socha papeže Jana Pavla II. Vytvořil ji ředitel moskevské Akademie umění Zourad Tsereteli. Socha měla původně stát před polským kostelem v 1. obvodu, ale nakonec z toho sešlo, protože se její styl údajně neshodoval se stylem kostela. Několik let proto čekala v depozitu v jednom klášteře ve 14. obvodu, než se pro ni našlo jiné vhodné místo.
Na střeše katedrály, na vrcholku té nejvyšší vížky, je umístěná korouhvička s měděným kohoutem. Když ji v roce 1925 snesli dolů, aby ji opravili, našli v ní blíže neurčený prach z nějaké relikvie. Ten byl nahrazen kovovou tubou s relikviemi pařížských mučedníků sv. Denise a sv. Geneviève a jedním ze sedmdesáti trnů z Kristovy koruny, které jsou v katedrále uchovávány.
Od parku za katedrálou se vydáme přes most sv. Ludvíka na ostrov sv. Ludvíka. Všimněte si, že ani tady si zámečkáři nedali pokoj a navěsili zámky i na mříž vpravo na fotce.
Při pohledu na náplavku si opět připomínám, že po ní jednou musím obejít celý ostrov dokola
Hned na špičce ostrova najdeme několik kaváren, o kus dál pak jednu restauraci vedle druhé. Mě tady ovšem enormně zajímá jen jedno – zmrzlinárna Berthillon, o které se říká, že je nejlepší v Paříži. O tom si sice myslím svoje, ale dobrá teda je, to zas ano.
Moji nejoblíbenější ze slaného karamelu už měli večer vyprodanou, ale mangová je tady podle mě druhá nejlepší
A pak už jen s kornoutem v ruce courat po rue St. Louis en l’Ile, prohlížet si výlohy, užívat si první večer v Paříži…
…a z mostu pont de la Tournelle pozorovat kýčovitý, ale přesto nezapomenutelný západ slunce za katedrálou
Bonne nuit, Paris.
Paříž pro pokročilé 
Edit: Protože jsem se přihlásil k odběru Vašich článků do e-mailu, přišlo mi dnes (16. 12. 2021) upozornění na tento text. Až po odeslání komentáře jsem si všiml, že článek má datum 29. 7. 2015. Tím se to vysvětluje. Děkuji za pochopení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobrý den, Martine, omlouvám se, že Vás blog zmátl rádoby novým článkem. Stalo se to zřejmě při úpravě starých článků, kam se snažíme doplnit chybějící fotografie – asi si to blog omylem vyhodnotil jako nový článek. Hana
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobrý den, Hano, nemáte se zač omlouvat :-). Rádi se u nás doma vracíme i k Vašim starším článkům a o to víc nás těší, že se do nich postupně vracejí i fotografie, které při transferu blogu zmizely. Je to určitě mravenčí práce a upřímně Vám za ni děkujeme. Ať se Vám daří, jsme rádi, že pokračujete.
S přáním co nejklidnějšího adventu, radostných Vánoc a všeho dobrého do nového roku
Martin Peksa
To se mi líbíTo se mi líbí
Mockrát děkuji za pěkné povídání a krásné fotografie připomínající naše (přítelkyniny a má) oblíbená místa. Jen tu sochu Jana Pavla II. jsme u Notre Dame fotografovali už v prosinci 2015. Nebo tehdy stála kousek jinde? Srovnával jsem Vaši fotografii s naší (mohu Vám ji poslat e-mailem) a zdá se mi, že socha i místo, kde stojí, jsou stejné, jen se trochu liší úhel, odkud jsem pořizoval záběr já a odkud Vy.
S pozdravem
Martin Peksa
To se mi líbíTo se mi líbí
aa
To se mi líbíTo se mi líbí
[8]: Áha, moc díky za vysvětlení. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Châtelet jsme měli tu čest absolvovat v červnu při našem prvním (a určitě ne posledním) pobytu v Paříži, a je to fakt hustý :-)) Nejvíc nás upoutala dosti nekrytá elektroinstalace v průchodech těsně nad našimi hlavami, ale dali jsme to… autorce článku opět děkuji za krásné připomenutí míst, kterými jsme se toulali – jak mě se stýská!!! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
ad [6]:, pro Ell-e:Pokusím se drze zastoupit autorku blogu, ať máte včasnou odpověď.Ve stanici se kříží 3 linky rychlodráhy RER a 5 linek metra. Jde o největší přestupní uzel v Evropě (a pravděpodobně na celém světě, tedy možná s výjimkou Číny…). Znamená to složité přestupní i výstupní chodby, náročné na orientaci. To má autorka na mysli, proč se této megastanici vyhýbá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji všem za milé komentáře, ve víru událostí na ně nestíhám odpovídat, ale každý čtu a potěší mě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Krásný, krásný, okolí Notre Dame mám moc ráda.A prosím, co je za problém se zastávkou Châtelet? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Bože aká som šťastná,že môžem v tichu domova pozerať na krásny skoro momentálny večer v Paríži a s takou múdrou spoločníčkou.Mnohokrát ďakujem a želám veľa zdravia a elánu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nádherné!! Zavzpomínala jsem – moc pěkná chvíle to byla (prohlížení fotek, čtení i to vzpomínání) :-)Díky!Olga
To se mi líbíTo se mi líbí
Doufala jsem, že se letos do Paříže podívám…..zase to nevyšlo. Ještě že vás mám – díky – nádhera! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Hezky jsem se prošla … díky.Pěkné dny. J.
To se mi líbíTo se mi líbí
Z Itálie jsem se ocitla opět v mé milované Paříži…..Notre Dame jsem navštívila několikrát.Tam jdu vždy.I okolí je krásné.Za chrámem je velice zajímavé místo-památník zemřelých za války…Zdravím.V.V.
To se mi líbíTo se mi líbí