Paříž pro pokročilé

Dnes se podíváme na historii komplexu budov, které leží mimo turistické trasy a přesto jen kousek od Lucemburské zahrady. V trojúhelníku, který dnes vyznačuje boulevard Saint-Michel, rue del l´École de Médecine a rue Monsieur le Prince stál od 13. století rozlehlý klášter františkánů (minoritů), kterým se ve Francii říká les Cordeliers podle provazu (la corde), kterým mají přepásanou sutanu. Komplex, který přiléhal k tehdejším městským hradbám (probíhajícím v místě dnešní rue Monsieur le Prince), se skládal z uzavřeného kláštera s rajskou zahradou, gotického kostela sv. Madeleine, jehož stavbu podpořil král Ludvík Svatý před odjezdem na svoji první křižáckou výpravu, teologické koleje, refektáře, dormitáře, hřbitova, zahrad a pomocných budov.

 

Františkáni zde působili až do revoluce v roce 1789, kdy byl klášter zrušen. V dubnu 1790 se v prostorách kapitulní síně kostela usadilo jedno z revolučních křídel, vedené Maratem, Dantonem, Desmoulinsem a Hébertem, které se distancovalo od Jakobínů a právě podle kláštera si začalo říkat Club des Cordeliers. Později se Kordeliéři přestěhovali do jiných prostor v nedaleké rue Dauphine (ze kterých pak v roce 1794 v době Teroru odešli rovnou na popraviště poté, co je Robespierre obvinil ze spiknutí, ale to už je jiná historie). Z části kláštera vznikla kasárna a v další byla založená Škola zdraví, ze které později vznikla tzv. Praktická škola medicíny. Lékařské zaměření tomuto místo od té doby už zůstalo.

V roce 1795 byl zbořen kostel a některé klášterní budovy, v 19. století potom zbytek budov, kromě refektáře. Přes bývalý hřbitov byla proražena dnešní rue Racine. Na místě kláštera bylo postaveno šest budov, sloužících výuce medicíny. Dnes zde sídlí lékařská fakulta Université Pierre et Marie Curie.

 

 

Refektář dnes slouží jako centrum pro výstavy a různé kulturní akce a je přístupný jen v jejich průběhu nebo ve Dny evropského dědictví. Teď žádná akce zrovna neprobíhá, ale časem se tam určitě taky podíváme.

Na této staré kresbě vidíme v pozadí refektář

Refektář je dlouhý 57 metrů a z malého dvorku podél boční stěny můžeme obdivovat jeho čtrnáct pilířů

 

 

Čelní zeď je vysoká 24 metrů a po její pravé straně vidíme úzkou schodišťovou věž. Stavba je totiž patrová – zatímco přízemí v minulosti sloužilo jako refektář, v prvním patře byla ložnice žáků klášterní školy. Schodiště s kamennými stupni, lemovanými dřevem, zůstalo zachováno dodnes.

Na místě bývalého klášterního dvora je i dnes dvůr s arkádami a zahradou

 

Pod podloubím najdeme také vstup do muzea, zaměřeného na anatomické patologie, které bylo dřív umístěné právě v refektáři. Vzniklo v roce 1835 díky odkazu Guillauma Dupuytrena, profesora operační medicíny, jehož jméno muzeum nese. Jsou tady vystavené kostry, voskové odlitky různých malformací, nádorů a jiných patologií, a taky části těla a různé orgány, uložené ve skleněných nádobách. Kromě lidských vzorků jsou tady také zvířecí, třeba myšky nebo koťata s malformacemi nebo siamská mláďata. Nic pro slabé žaludky, ale všechno strašně zajímavé.
Autorem následujících fotografií je můj pařížský kamarád Bruno S., s jehož laskavým svolením fotky zveřejňuji.

I když fakulta není běžně veřejnosti přístupná (proto tady taky nemám žádné auly ani amfiteátr), díky muzeu je možné si prohlédnout aspoň dvůr.

Tímto ovšem naše prohlídka areálu ještě zdaleka nekončí. Když totiž před vstupem do refektáře uděláme čelem vzad, uvidíme přes ulici další lékařskou fakultu, která je také plná zajímavostí. Na ni se podíváme hned příště.

Faculté de Médecine

6. obvod, 15 rue de l´École de Médecine

 

Musée Dupuytren

Otevřeno v pondělí až pátek 14 – 17 hod

Vstupné 5 eur
Vstup hlavním vchodem naproti refektáři, projít halou na malý dvorek, z něj na dvůr a pod arkádami doleva

 

Jak se tam dostat: metro Odéon (linka 4 nebo 10)