V Panthéonu / Dans le Panthéon

Panthéon patří k těm profláklým pařížským památkám, o kterých mluví každý průvodce, a ke kterému se každý turista dřív nebo později dostane. Chodím kolem docela často, hned za ním totiž leží čtvrť kolem rue Mouffetard, kam se vždycky ráda vracím, ale uvnitř… kolikrát jsem byla uvnitř, to bych spočítala na prstech jedné ruky. Dnes to tedy napravíme.

Panthéon byl stavěn po roce 1744 původně jako kostel, který měl být zasvěcený patronce Paříže sv.Geneviève, ve kterém Ludvík XV. hodlal uložit její ostatky, než ho však architekt Soufflot stačil dokončit, přišla revoluce, která smetla nejen královskou rodinu, ale i spoustu církevních památek, a nedokončený kostel proměnila na pohřebiště slavných osobností. Z těch prvních to byl Mirabeau, Voltaire, Marat a Rousseau, později sem byli pohřbívání nebo přeneseni další politici, spisovatelé a vědci. Ani po ukončení revoluční doby nebyla stavba vrácena původnímu určení a dodnes zůstala památníkem těch, které nápis na frontonu nazývá „grands hommes“.

Od loňského roku prochází Panthéon rekonstrukcí (za plného provozu, takže se sem nemusíte bát vydat). Ta začala nejdříve v horních částech a proto je kupole pokrytá lešením, které bylo nejdříve jen potaženo bílou plachtou. Od loňského jara svítí do dálky desítkami lidských obličejů, které sem umístil umělec, který si říká jen monogramem JR. Stejným způsobem byl nejdříve upravený i interiér Panthéonu, tam však expozice skončila v říjnu 2014, zatímco na kupoli zůstane výzdoba až do ukončení rekonstrukce.

Takhle to vypadalo uvnitř. Těch zobrazených obličejů byly celkem čtyři tisíce a lidé, kteří si přáli zúčastnit se projektu, mohli vkládat svoje fotografie přes internet.

Pohled do kupole

Foucaultovo kyvadlo, které je obvykle umístěné tady pod kupolí, uvidíme znovu až po rekonstrukci, ti nedočkaví se na něj mohou jít mezitím podívat do Musée des arts et métiers

Pomník národního konventu, umístěný v čele stavby, kde měl být umístěný oltář, pochází z roku 1913 a jeho autorem je sochař François-Léon Sicard

Stěny Panthéonu jsou pokryty nástěnnými malbami, které glorifikují slavné osobnosti francouzského katolického a královského života, jako byl sv. Denis, Karel Veliký, král Clovis, Johanka z Arcu, Ludvík Svatý a sv. Geneviève, jejíž ostatky zde měly být uloženy (a které dnes najdeme v krásné schránce hned ve vedlejším kostele St. Etienne du Mont). Z malířů, kteří se na této výzdobě podíleli, je nejslavnějším Puvis de Chavannes, který zobrazil život právě této světice.

Samotné pohřebiště „velkých mužů“ najdeme v podzemní kryptě, kde jsou v labyrintu chodeb, soustředěných kolem centrální kruhové chodby, umístěny jednotlivé kóje s náhrobky