Po obědě jsme se chtěly vydat dolů po rue de Belleville, kde nás zaskočilo, jak byla tato ulice, kterou je obvykle kumšt přejít, prázdná. Dokonce i ten výhled přes celé město na známou siluetu v dálce jsme mohly vyfotit bez nebezpečí přejetí.
Chvíli jsme nad tou záhadou kroutily hlavou, ale za chvíli – zrovna když jsme došly k domu, před kterým se podle legendy, která stejně tak už legendárně není pravdivá, na schodech narodila Edith Piaf – jsme zahlédly dav lidí s transparenty, který se hrnul ulicí vzhůru, a záhada byla vyřešená.
Bylo týden po volbách, po kterých Francie s údivem a hrůzou zjistila, že její velká část hlasovala pro nacionalistickou a extrémistickou stranu. Manifestace proti něčemu takovému je samozřejmě v pořádku, jen jsme si říkaly, kolik z těch manifestujících lidí se probudilo a začalo jednat post festum a kolik z nich se skutečně pokusilo něco ovlivnit u voleb (a kolik z nich se na volby vykašlalo a v hezkém počasí odjelo z města). Ale zademonstrovat si samozřejmě můžou, akorát že po volbách jim to už není moc platné.
No a po politické vsuvce jsme se vydaly napříč dvacítkou po mozaikových destičkách, které se tu v poslední době začaly objevovat na zdech, a které nás přivedly až nad bellevillský park s výhledem na město a s rozlehlou vyhlídkovou terasou a kavárnou.
… a pak jsme si konečně prohlédly postavičky často s hlavou v oblacích, které na sloupech stříšky nad parkem nedávno vytvořil Seth, streetartista, který – jak jsme mohli vidět i v minulém článku o parku – už dříve vyzdobil i místní amfiteátr.
Po tom, co jsme se z vyhlídky nad parkem už posté a prvé pokochaly pohledem na Eifelovku (odpoledne proti slunci, takže pokud sem míříte a chcete fotit, doporučuji dopoledne), zamířily jsme napříč čtvrtí k malému náměstíčku place Fréhel, pojmenovaném po kdysi dávno slavné zpěvačce, kde u oprýskané a nijak vábnými graffiti počmárané zdi stojí stolky místní kavárny.
U zdi zvedněte hlavu nahoru, protože to, co vypadá jako dva chlapíci, lopotící se s billboardem, není nic jiného, než další kousek místního a letitého streetartu.
A potom ještě kousek rovně dolů s kopce a zahnout doleva a jsme v rue Denoyez, celé pokryté barevnými graffiti, takže se stala symbolem i cílem, kde ale skuteční umělci už rezignovali na nějakou tvorbu, protože ta je hned překrytá hloupými tagy tupých sprejerů, kteří mají pocit, že musí přispět svojí troškou do mlýna. To už vůbec není streetart. Radnice sem navíc čas od času vyšle někoho, kdo to tady částečně zabílí, čímž ovšem vytvoří tak akorát prostor pro nové a nové tagy.
V tom slunném odpoledni jsme chvilku pozorovaly člověka, který se zmocnil prázdného prostoru, vzniklého právě takovým zamalováním předchozích vrstev barev. Vzal si na to dokonce žebřík a na šedé zdi tvořil růžovou barvou vlnovky. Kbelík s barvou ovšem nechal stát na chodníku, takže na každé namočení štětce musel slézt.
Chvilku jsme pozorovaly, jak běhá jako veverka pořád nahoru a dolů, a když jsme se přestaly divit, proč si ten kýbl prostě nevezme nahoru, šly jsme si nakonec po svých – ale to už by byla jiná procházková trasa a jiná historie.
Paříž pro pokročilé 
[13]: Merci, Otto, et bienvenue sur mon blog 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Très beau blog !Otto
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]:Ano, souhlasím s Vámi. Také nostalgicky vzpomínám a připravuji nový větší seznam na příští rok, kdy, doufám, se do Paříže podívám znovu. děkuji moc za tento blog!
To se mi líbíTo se mi líbí
[5]: Já děkuji 🙂 Příští téma už máme, ne?
To se mi líbíTo se mi líbí
[4]: Magdo, děkuji, to samozřejmě potěšilo 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[4]:
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]: Děkuji, vítám Vás tady, i když s ročním zpožděním, a děkuji za milý komentář.
To se mi líbíTo se mi líbí
[2]: Olgo, děkuji 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]:Dano, těch hezkých míst kolem parku je ještě spousta. Některá z nich tady určitě ještě budou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji a těším se na další:)
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano. Tento blog je opravdu úžasný! Ani na internetu se nenajde tolik tipů na výlety a tolik krásných fotek. Pročetla jsem ho celý a vždy kolem dvanácté hodiny čekám na další článek :).
To se mi líbíTo se mi líbí
Po více než roce, co tenhle blog sleduju, musím konečně taky komentovat. Loni v červnu jsme plánovali několikadenní výlet do Paříže, a já proto hledala nějaké weby se zajímavostmi a neobvyklými tipy. Narazila jsem na tyhle stránky a pročetla je od začátku do konce (park Belleville byl jedním z míst, které jsem objevila právě díky tomuhle blogu a jeho návštěvy rozhodně nelituju!). I přesto, že další návštěva Paříže je zatím v nedohlednu, na web se vracím neustále a aspoň si tady tu pařížskou atmosféru připomínám. Je jen škoda, že neexistují podobné blogy i o dalších evropských městěch 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nádherné, barvité vyprávění o krásném pařížském odpoledni – dovedete to vylíčit tak mistrně, že jsem se rázem v Paříži ocitla s Vámi 🙂 Děkuji 🙂 Dovedete najít kouzelná místa a stále znovu mě tím (velice mile) překvapujete! :-)Olga
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za připomenutí. V parku jsme byli letos. Moc krásné. Příště tedy podnikneme i procházku čtvrtí.
To se mi líbíTo se mi líbí