Ten zvláštní a krásný dům ve čtvrti Passy jsem viděla v minulosti už na několika stránkách pařížských blogerů a ačkoliv si všechny zajímavé věci pečlivě vyznačuji v mapě Paříže, jeho adresu jsem si nepochopitelně nenapsala. Vzpomněla jsem si na něj ale pokaždé, když jsem byla v Passy a jednou jsem ho dokonce i hledala, ale marně. Až nedávno, ve sluneční nedělní dopoledne, kdy byly ulice Passy téměř pusté, jsem ho najednou zahlédla z dálky. Stojí impozantně na nároží a je úplně jiný než všechny okolní neosobní činžáky. Je totiž zvenku od sklepa až po půdu pokrytý bodláky.
Dům ve stylu Art Nouveau byl postavený v roce 1903 podle návrhu architekta Charlese Kleina, který byl zároveň jeho majitelem. Konstrukce domu je železobetonová, fasáda, která v roce 1903 vyhrála soutěž o nejkrásnější pařížskou fasádu, je celá pokrytá zelenomodrými a světle okrovými keramickými kachlíky, jejichž autorem je keramik Émile Müller, kovové prvky na fasádě vytvořila firma Dondelinger, která spolupracovala s většinou architektů doby Art Nouveau. Výzdoba bodláky byla inspirována dílem secesního malíře, grafika a návrháře Eugèna Grasseta, který vytvořil vzorníky pro použití rostlinných motivů v užitém umění (podobné vzorníky tvořil i Alfons Mucha, Grassetův současník a společně s dalšími secesními malíři i spoluzakladatel Mezinárodní společnosti pro lidové umění).
Jak je vidět na Grassetově návrhu, věnovaném právě bodláku, byl na fasádě převzatý včetně barevného ladění.
Právě když jsem fotila vstupní dveře, vyšel z nich starší pán, který se mi omlouval, že mi vstoupil do záběru. Zasmáli jsme se a když se za chvíli vracel domů s bagetou pod paží a viděl mě pořád ještě postávat na protějším chodníku, navrhl mi, jestli si nechci vyfotit i vestibul, který je prý také památkově chráněný. Samozřejmě jsem chtěla, takže mě pustil mě do domu a ještě mi vysvětlil, jak se dostat ven, abych si při otvírání neskřípla prsty (co myslíte? Samozřejmě, že jsem si je skřípla). Stálo to ale za to, protože vstupní hala a schodiště s tepaným zábradlím jsou opravdu nádherné. Na rozdíl od bodláků na fasádě, uvnitř se po keramických zelených a růžově hnědých stěnách pnou keramické růže.
Ve vyšších patrech a v bytech prý už žádné podobné ozdobné prvky nejsou.
16. obvod, roh 2, rue Eugène Manuel a 9, rue Claude Chahu
[4]:Jano, z tohoto hlediska jsem po tom nepátrala, ale klidně to tak může být, konec konců i jméno architekta Kleina je německé, takže taky může pocházet z Lotrinska nebo Alsaska (ale nikde jsem to nenašla, na webu toho o něm moc není, údajně navrhl jenom tento jeden dům).
Nemá někdo z autorů výzdoby domu vztah k městu Nancy? Tam mají bodlák ve znaku a po pruskofrancouzské válce, když mnozí Alsasané odešli do Nancy, stal se bodlák symbolem místního umění. To jsem se dočetla, když jsem hledala údaje o Gallém, který používal rostlinné motivy ve skle a v nábytku.
Stejně jako jsem s otevřenými ústy zírala na Fouquetův vyřezávaný obchod někdy v březnu na vašem blogu, zírám i teď – prostě Art Nouveau je moje slabá stránka a Bodlákový dům je úžasný! Fantazie, která se promění ve skutečnost! Opravdová krása! 🙂
[7]: Taky bych si to uměla představit a líbilo by se mi to 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Dovedu si představit, že v tom domě bydlím. Bohužel, zůstane u představy.
To se mi líbíTo se mi líbí
[4]:Jano, z tohoto hlediska jsem po tom nepátrala, ale klidně to tak může být, konec konců i jméno architekta Kleina je německé, takže taky může pocházet z Lotrinska nebo Alsaska (ale nikde jsem to nenašla, na webu toho o něm moc není, údajně navrhl jenom tento jeden dům).
To se mi líbíTo se mi líbí
Skutecne nádherný dum a velmi dobre zachovalý. Ale to je vsude bohuzel tak,cím výse tím méne honosné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to může mít spojitost, E. Müller byl Alsasan.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemá někdo z autorů výzdoby domu vztah k městu Nancy? Tam mají bodlák ve znaku a po pruskofrancouzské válce, když mnozí Alsasané odešli do Nancy, stal se bodlák symbolem místního umění. To jsem se dočetla, když jsem hledala údaje o Gallém, který používal rostlinné motivy ve skle a v nábytku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Stejně jako jsem s otevřenými ústy zírala na Fouquetův vyřezávaný obchod někdy v březnu na vašem blogu, zírám i teď – prostě Art Nouveau je moje slabá stránka a Bodlákový dům je úžasný! Fantazie, která se promění ve skutečnost! Opravdová krása! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
No to je krásný barák. 🙂 A je supr, že ten pán nabídl i prohlídku interiéru. :))
To se mi líbíTo se mi líbí