Paříž pro pokročilé

Svatému Vincentovi z Pauly, francouzskému knězi, kanonizovanému v roce 1737 papežem Benediktem XI.I za charitativní a misijní činnost, je v Paříži zasvěcen nejen velký kostel v 10. obvodu (až z něj sundají lešení, dám ho sem), ale také malá kaple na opačném konci Paříže v rue de Sèvres. Patří řádu lazaristů, který sv. Vincent založil v roce 1625 a jejichž misijní kongregace sídlí hned vedle kaple, kam byla přeložena poté, co byla po Francouzské revoluci vyhnána ze svého původního převorství sv. Lazara. Kaple působí z ulice nenápadně a dá se v zástavbě lehce přehlédnout.

 

Interiér kaple je mnohem větší, než by se zdálo z ulice. Byla postavená v letech 1826-1827 v typickém stylu doby konstituční monarchie Ludvíka XVIII. Má bohaté vyřezávané a malované zdobení, vitráže s motivy ze života světce a obrazy Ingresova žáka, jednoho z členů kongregace otce François. Pozornost zde ovšem není směrována ani tak k oltáři, jako ke stříbrné schránce nad ním, ve které je uloženo tělo sv. Vincenta.

Díky tomu, že i tady se jako deus ex machina objevila pověstná dáma, tentokrát bez psíka, která mi prozradila, že za oltářem jsou točité schody, po kterých se dá dostat až nahoru k soše, si můžeme svatého prohlédnout pěkně zblízka

Za povšimnutí stojí především nádherná bohatě zdobená stříbrná rakev, dlouhá více než dva metry a vysoká jeden metr. Vyrobil ji v roce 1830 zlatník Odiot, který stříbrnými sochami na jejím vrcholku znázornil tři církevní ctnosti – víru, naději a lásku.

Sv. Vincent z Pauly zemřel v roce 1660 a původně byl pohřben v kapli sv. Lazara v dnešním 10. obvodu. Údajně ještě padesát dva roky po smrti bylo tělo, s výjimkou očí a nosu, úplně netknuté. V roce 1737 z něj však už zbyla jen kostra, na níž byl z vosku vymodelován obličej a ruce. Tělo se podařilo ukrýt před porevolučním proticírkevním běsněním a později bylo uloženo sem do kaple. Sv. Vincent drží v ruce kříž, s nímž dal poslední pomazání umírajícímu králi Ludvíku XIII.

Z malé podesty před rakví je dobře vidět hezký vyřezávaný a malovaný strop kaple a varhany z roku 1864 na opačné straně. Ještě před jejich instalací na ty předchozí zde až do roku 1852 hrával tehdejší varhaník, kterým nebyl nikdo jiný, než Louis Braille, který byl kromě toho učitelem na Královském institutu pro mladé slepce a také vynálezcem slepeckého písma.

Předsálí kaple je spojeno malou boční chodbičkou s průchodem do sídla kongregace, na jejímž hezkém nádvoří můžeme přes mříž vidět středový rizalit s věží a se sochou sv. Vincenta ve výklenku. Dovnitř nás ale, samozřejmě, nepustí.

6. obvod, 95 rue de Sèvres

Jak se tam dostat: metro Vaneau (linka 10)