Paříž pro pokročilé

Passage des Abbesses na Montmartru je úzká ulička, vedoucí z rue des Abbesses nahoru do kopce, koneckonců, už jsem o ní TADY jednou psala. Chodím tudy ráda, přestože je ulička temná, zapadlá a poměrně ošuntělá – připadá mi to ale tajemnější a malebnější, než ulice zaplavené turisty. Když jsem tam tudy šla naposledy v létě, byla ulička proměněná na galerii pod širým nebem, plná portrétů známých osobností.

 

Vchod do uličky leží jen pár metrů od metra Abbesses a stejnojmenného náměstí

Autorem děl je Jack Servoz (i když podpisy na kresbách jsou různé, ale údajně je to pořád on), který si ze slavných osobností vybral ty nejrozervanější a s tragickým osudem, kteří za sebou zanechali významnou stopu – jde především o hudebníky, spisovatele a malíře. Nechybí u nich popisky, takže divák netápe, na koho se to vlastně dívá.

Camille… Claudel, samozřejmě, žačka a milenka Augusta Rodina, která poté, co ji slavný sochař opustil, dožila svůj život v psychiatrické léčebně. Její bratr, básník Paul Claudel, byl v letech 1909 – 1911 francouzským konzulem v Praze.

Zařazení Franze Kafky mezi všechny ty velikány potěší

Ulička končí schody, vedoucími do rue des Trois freres, ale i podél nich portréty pokračují

William Borrough říká, že snění je biologická potřeba a že si myslí, že právě to dělají umělci – sní za ostatní

Schody uličky ústí přímo naproti obchodu, ve kterém ve filmu Amelie z Montmartru prodával nerudný pan Collignon, kterého se Amelii málem podařilo dohnat k šílenství, vzpomínáte?

Netroufám si odhadnout, jak asi malby vypadají teď, po několika měsících. Přece jenom tupí sprejeři mají pocit, že musí své tagy zanechat na všem a bezohledně řádí kde mohou (jak je ostatně vidět i tady nahoře na poslední fotce i na některých portrétech), ale pokud tudy půjdete, třeba ještě něco z těchto portrétů najdete. Já to prověřím osobně až těsně před vánoci.

Montmartre, passage des Abbesses

Jak se tam dostat: metro Abbesses (linka 12)