Park Saint-Cloud / Parc de Saint-Cloud

Na západním okraji Paříže se rozkládá ohromný čtyřistašedesátihektarový zámecký park, oživený velkým množstvím soch, bazénků s fontánami, vodními nádržemi a kaskádami a uchvacující jedinečnými perspektivami a pohledem na Paříž. Zcela nepochopitelně je téměř úplně přehlížený turistickými průvodci i turisty samotnými a přitom si vůbec nezadá v porovnání s parkem ve Versailles. Konec konců, stejně jako versailleský park, i park v Saint-Cloud navrhl v 2. polovině 17. století André Le Nôtre, který zde mistrovsky vyřešil výškové převýšení nad Seinou. Bohužel zámek, ke kterému park patřil, byl zbořen na konci 19. století, nic to ovšem neubírá na kráse a atraktivitě celého areálu.

 

Do parku jsem se chystala už hodně dlouho, nakonec na něj došlo až při poslední návštěvě a ještě ke všemu až večer a proto jsem si mohla prohlédnout zatím jen zlomek toho, co je k parku k vidění. Pokud byste se sem vydali, počítejte minimálně s polovinou dne, kvůli fotografování raději dopoledne, protože terasy parku jsou orientovány na západ. K večeru sice zapadající slunce svítí do objektivu, zato ale ozařuje město a nabízí úchvatné pohledy na většinu jeho dominant.

 

 

 
Zámek stával na této terase nad Seinou a jeho půdorys je zde dnes vyznačen tújemi a záhony (hezky je to vidět na mapách na Googlu). Nechal ho postavit po roce 1577 Florenťan Jerôme de Gondi, který přišel do Paříže s Kateřinou Medicejskou. Právě v tomto Gondiho zámku byl v roce 1589 zavražděn král Jindřich III., který odtud hodlal řídit obléhání Paříže, obsazené Katolickou ligou, a jeho nástupce Jindřich IV. Navarrský zde byl uznán francouzským králem.
Během dalšího století zámek přecházel na různé členy rodiny Gondi, kteří ho rozšířili a především zvětšili a zušlechtili park.

 

V roce 1658 zámek zakoupil Ludvík XIV. pro svého bratra Filipa, vévodu z Anjou a budoucího vévodu Orleánského. Zámek se stal součástí královského majetku, spojeného s Versailles. Za pomoci těch nejlepších architektů a umělců tehdejší doby (Hardouin-Mansart, Le Brun, Mignard) byl značně rozšířen (původní zámek se stal jen levým křídlem nové budovy), přestavěn a doplněn mnoha uměleckými díly, sochami, obrazy a freskami.


Pohledy na zámek s parkem od Étienna Allegraina kolem roku 1675

V roce 1784 zámek odkoupil Ludvík XVI. pro Marii Antoinettu, která ho dále nechala přestavět a zrekonstruovat a přestěhovala se sem se svými dětmi. Netušila, že jí zde zbývá už jen několik let života.

Po Velké francouzské revoluci se zámek stal 19. listopadu 1799 jevištěm pro státní převrat, při němž Napoleon Bonaparte jako velitel Paříže přesídlil obě komory parlamentu právě sem do zámku v Saint-Cloud, který se stal jeho oblíbenou rezidencí.
Celá tato historie by ze zámku udělala jedinečnou památku – kdyby ovšem v roce 1870 nevyhlásil Napoleon III. válku Prusku. Německé vojsko tehdy při obléhání města zámek zabralo a udělalo si z něho svoje hlavní sídlo, z něhož bojovalo proti francouzské armádě. 13. října 1870 vyletěl z francouzského tábora granát, který zámek podpálil, a protože se Prusové do hašení francouzského majetku zrovna nehrnuli, zámek lehl popelem (některé zdroje naznačují, že požáru dokonce snad i aktivně pomohli).
Zříceniny zámku byly strženy definitivně z bezpečnostních důvodů v roce 1891.

 


Charpentier, litografie z roku 1871 – zámek Saint-Cloud v plamenech

(Všechny historické obrázky jsou převzaty z Wikipedie)

 

Za zámkem stávala oranžerie – ta je zde alespoň symbolicky zachována

 

Velký bazén nad oranžerií

 

Rozlehlý park je plný zajímavostí, tou nejznámější a nejvelkolepější je ovšem monumentální kamenná Velká kaskáda pod terasou z let 1664 – 1665, kterou navrhl architekt Antoine Le Pautre, a která jako zázrakem zůstala nezničená. Kanál a spodní nádrž pod kaskádu přidal v roce 1698 architekt Hardouin-Mansart.

Upozornění pro fotografy – kaskáda je orientovaná nahoru směrem k západu, pro dobré fotky (a ne jako ty moje) je potřeba přijít dopoledne.


Park je kolem kaskády upravený a vybavený velkou spoustou sochařských děl. Jsou všechny trochu zanedbané a potřebují zrestaurovat – už dva roky tady probíhá program „Adoptuj si sochu“, v jehož rámci jsou vyhledáváni mecenáši, kteří přispívají na postupné opravy jednotlivých soch.


Sousoší ve spodní části parku pod kaskádou bylo do parku umístěno až v roce 1900. Pochází z průčelí ohromného výstavního Průmyslového paláce, postaveného pro první Světovou výstavu v roce 1855 v dolní části Champs Elysées (na místě dnešního Grand Palais a Petit Palais). Po jeho zbourání v roce 1899 bylo sousoší, jehož autorem je E. Robert, odvezeno na toto zastrčené místo v parku.

Socha v průběhu let přišla o věnce, které držela v rukou, a o většinu paprsků na své koruně. Na první pohled (i na druhý) připomíná Bartholdiho Sochu Svobody.

Park se svým spodním východním koncem dotýká silnice, vedoucí podél Seiny. V této části parku najdeme jen rozlehlé trávníky a dlouhé kaštanové aleje, vedoucí na jih až ke slavné porcelánce v Sèvres. V zákrutech silničky v parku nad porcelánkou sídlí v tzv. Pavillon Breteuil Mezinárodní úřad pro váhy a míry, kde je uchováván mezinárodní prototyp kilogramu i vzorový metr.

Na plánku je dobře vidět, jak je park rozlehlý – to, o čem jsme povídali dnes, je jen ta malá světle zelená část v pravém horním rohu.
Na ty dlouhé trasy v parku by bylo ideální kolo – přímo v parku si ho můžete vypůjčit u Velkého bazénu TADY. Do parku se také údajně dá vjet autem za poplatek 4 eur.

 
Parc Saint-Cloud
Otevřeno denně
březen, duben, září a říjen 7.30 – 21 hod
květen až srpen 7.30 až 22 hod
listopad – únor 7.30 až 20 hod
Vstup zdarma
Jak se tam dostat:
Metrem č. 12 na konečnou Boulogne Pont de Saint-Cloud (stále je to zóna 2). Přejdete Seinu po levé straně mostu, hned za ním zahnete doleva, uvidíte autobusovou zastávku a za ní přechod pro chodce, vedoucí na druhou stranu silnice k podchodu pod komplikovanou křižovatkou. Když projdete podchodem, dostanete se přímo do spodní části parku a po několika desítkách metrů se ocitnete pod Velkou kaskádou.
Do parku se dá také dostat tramvají T2, stanice Parc de Saint-Cloud (i tam musíte hledat cestu do podchodu).
Další možnost je od konečné metra 9 Pont de Sèvres – opět přejdete most, budete se držet vpravo, dojdete k manufaktuře na porcelán a po pár metrech uvidíte bránu parku. Další vchod z této strany leží přímo za porcelánkou. Po obvodu celého parku je potom mnoho dalších vstupních bran, jak je vidět i nahoře na plánku.
 

13 komentářů: „Park Saint-Cloud / Parc de Saint-Cloud

  1. Eva 8.5.2016 / 12:17

    Tohle místo znám a našla jsem ho úplnou náhodou. Po několika dnech strávených v centru, jsem se rozhodla pro malou procházku podél Seiny do lesa, který jsem zahlédla z tramvaje, když jsem jela na La Defense. No a jak se tak procházím tím lesem, najednou na mě vyjukne fontána… a pak další a další, kaskády, schodiště, sochy… Vše omšelé, ale velice půvabné. Jako byste se ocitli v Tolkienově příběhu, pohádkové krajině, kde natrefíte na sídlo elfů. Snovou atmosféru podporuje i fakt, že je tam opravdu málo lidí.

    To se mi líbí

  2. Paříž pro pokročilé 22.9.2013 / 21:22

    [9]: Mirko, to mě těší, že jsem Vás inspirovala a děkuji za všechny Vaše dnešní komentáře 🙂

    To se mi líbí

  3. Mirka 22.9.2013 / 18:55

    Bože, to je nádhera, tak mi na seznam přibylo další místo, kam se rozhodně chci podívat. Děkuji moc za fotky, články i informace, jsou to úžasné tipy na návštěvu

    To se mi líbí

  4. pariz-pro-pokrocile 20.9.2013 / 0:07

    [7]: Janie, tak tohle je přesně ten typ komentářů, které mi dokáží udělat velkou radost.Jsem moc ráda, že se vám tam líbilo.A ti Rathové by se museli nejspíš naklonovat, aby to na opravu parku stačilo:-)

    To se mi líbí

  5. Janie 19.9.2013 / 23:43

    Milá Hani,zdravím z Paříže, kam jsme včera odpoledne dorazili z našeho putování po zámcích na Loiře. Večer jsem si otevřela tyto stránky a dnes jsme Parc Saint-Cloud navštívili. Moc díky za tip – v Paříži jsme po šesté, ale toto místo jsme neznali. "Zkejsli" jsme tam tři hodiny. Výhled na Paříž nádherný!Jen jsme docela bloudili – jeli jsme tramvají T2 (úplně mě vyděsila informace na zastávce, že jsme v 3. pásmu)a pak šli do šíleného kopce.Zpátky to bylo mnohem jednodušší. Měla jsem si lépe přečíst tyto informace.Park si opravdu nezadá s Versailles – je patrná ruka André Le Nôtra. Jen by potřeboval minimálně "Rathovy miliony".

    To se mi líbí

  6. pariz-pro-pokrocile 18.9.2013 / 21:19

    [3]: No jasně, moc děkuji za upozornění, nějak mi s těmi římskými I ujela ruka 🙂

    To se mi líbí

  7. pariz-pro-pokrocile 18.9.2013 / 21:17

    [2]:Hanko, o občanství tam nic nepíšou, ale Francouzi si to můžou odečíst z daní. Jak jsem to teď studovala, tak jsem se ale pozastavila nad tím, že se z toho strhává daň, takže třeba z darovaných 6000 eur se na opravu dostane jen 900.Sochu si můžete vybrat tady 🙂 http://en.calameo.com/read/000450705eb3bd72511f9

    To se mi líbí

  8. pariz-pro-pokrocile 18.9.2013 / 21:07

    [1]:Olgo, děkuji, určitě se Vám tam bude líbit, až se tam vypravíte 🙂

    To se mi líbí

  9. csma 18.9.2013 / 18:54

    Nerád upozorňujem na chyby, ale máte preklep. Ľudovít XVI. a nie XVIII.

    To se mi líbí

  10. Gabreta 18.9.2013 / 16:46

    Hani, moc děkuji za sdílení, sem se rozhodně vypravím. Máte krásné fotky, už ty samy o sobě jsou lákadlem. Ne, že bych měla na to být mecenášem, ale jen tak mě napadlo, jestli to musí být jen francouzský občan?

    To se mi líbí

  11. Olga Suchomelová 18.9.2013 / 16:44

    Tak to je další nádherné a přitom málo známé místo – a pro mě další lákavý tip na příští návštěvu Paříže :-)Děkuji Vám, krásně jste to popsala a fotografie jsou rovněž úchvatné.Mám ráda takováhle klidná, kouzelná místa – je až s podivem, kolik se jich v rušné a turisty přeplněné Paříži najde!Krásný denOlga

    To se mi líbí