Paříž pro pokročilé

Dnes si zajedeme kousek za město, kde se podíváme na místa, kde prožil svoje poslední roky sochař Auguste Rodin. Nepříliš velkou vilu, postavenou ve stylu Ludvíka XIII. z červených cihel a bílého kamene v Meudonu na jih od Paříže, koupil v dražbě v roce 1895. Přestože jezdil téměř každý den do svého pařížského ateliéru, právě tady v Meudonu vznikaly studie k jeho sochám, jejich sádrové odlitky i některá jeho hotová díla. Na začátku 20. století tady pro Rodina pracovalo asi padesát lidí – kameníci, dělníci, zhotovitelé forem na odlitky a další, mezi něž patřil i jeho osobní sekretář, básník Rainer Maria Rilke.

Dnes jsou v domě i v ateliéru vystaveny především sádrové kopie a studie k sochám.

 

Od brány vede k vile krátká kaštanová alej

U Rodinů v jídelně. Je to kromě malého salonku jediná obytná místnost, která je ve vile momentálně zpřístupněná.

Rodinův malý ateliér přímo v domě

Samotné muzeum je umístěno v tomto domě, který je kopií původního pavilonu de l´Alma, v němž Rodin pracoval. Kopie pochází ze 30. let 20. století.

Před ohromnou Bránou pekel (ve skutečné velikosti měří šest metrů na výšku) v muzeu si zrovna školáci s učitelkou nacvičovali pózy některých Rodinových soch. Děti to evidentně bavilo.

 

Pohled do expozice, v popředí známá socha s názvem Bronzový věk a hned vedle něco, co mě překvapilo a pobavilo a na co se podíváme podrobně

Rodinova Balzaca jsme tady na blogu už viděli několikrát a to nejen v jeho pařížském muzeu, ale také na Monparnassu, kde stojí uprostřed křižovatky Vavin. Koneckonců, jednu z kopií této sochy můžeme vidět i v pražském Veletržním paláci. V muzeu v Meudonu je představený Rodinův postup při vytváření této sochy, při kterém si nejdříve vytvořil zmenšeninu nahého (a poměrně dost pupkatého) Balzaca, potom ho postupně oblékal, následně si udělal verzi županu bez postavy a teprve až ze všech těchto přípravných studií vznikl Balzac, zahalený do županu, tak jak ho dnes známe.

Rodinův návrh do soutěže na památník Obrany Paříže z roku 1879. Jeho verze nevyhrála, podle poroty byl návrh příliš revolucionářský a místo toho zvolila sousoší, které vytvořil sochař Barrias a které dnes můžeme vidět uprostřed moderní čtvrti La Défense, která je podle pomníku pojmenována.

Toto Rodinovo sousoší bylo potom v roce 1920 zvoleno holandskou porotou a ve zvětšené verzi umístěno jako pomník bitvy u Verdunu.

 

Rodin, který zemřel 17. listopadu 1917, je pohřbený přímo před muzeem a na jeho hrobě stojí jeho možná nejznámější socha Myslitele

Pohled na dům s proskleným ateliérem ze zahrady od muzea

Pomník Victora Huga, jedno z mála bronzových děl v tomto muzeu, stojí přímo u vstupní brány

Musée Rodin Meudon

Meudon, 19 avenue Auguste Rodin

otevřeno jen v pátek, sobotu a neděli od 13 do 18 hod

vstupné 4 eur, do 25 let (ze zemí EU) 2 eur, v červenci a srpnu výjimečně 2 eur pro všechny

Jak se tam dostat:

– RER C zastávka Meudon Val Fleuri, potom autobus 169, stanice Paul Bert, RER C nebo zastávka Issy a potom pěšky (pro zdatné chodce). Stanice Issy je ještě v zóně 2, zatímco Val Fleury už v zóně 3.

– Metro Mairie D´Issy (linka 12), dále autobus 190, 290 nebo 169, zastávka Hôpital Percy (nemocnici je nutné obejít dokola přesně na opačnou stranu, než je zastávka autobusu, nedá se projít napříč, i když to tak z Google map vypadá, zadní brána je stále zavřená)
– tramvaj T2 od Porte de Versailles, stanice Les Moulineaux a potom pěšky (pro zdatné chodce)

 

A – Musée Rodin, B – RER Meudon Val Fleuri, C – metro Mairie D´Issy, D – RER Issy, E – tram Les Moulineaux

A – Musée Rodin, B – stanice bus Paul Bert, C – stanice bus Hôpital Percy