Prestižní pařížská Akademie výtvarných umění sídlí v komplexu historických budov na nábřeží Seiny, jehož jádrem je bývalý klášter malých augustýnů s kaplí, který nechala na začátku 17. století postavit královna Margot, první manželka Jindřicha IV. Po zrušení kláštera po Francouzské revoluci byl klášter proměněn na muzeum, do kterého byly sváženy památky z dalších zrušených klášterů a chrámů (např. také z baziliky Saint-Denis, pohřebiště francouzských králů). V roce 1816, v době vlády Ludvíka XVIII., bylo muzeum zrušeno, sbírky byly rozptýleny na různá místa (přičemž jedna část jich v těchto prostorách zůstala) a budovy byly přeměněny na Akademii výtvarných umění. Prostory byly samozřejmě nedostačující, proto byly v jejich těsném sousedství postaveny další budovy – nejprve Palais d´Études (Studijní palác) ve stylu italské renesance s dvěma rozlehlými dvory, vedoucími do rue Bonaparte (Napoleonův dvůr a Čestný dvůr) a poté Palais de Loges (Palác lodžií) po jejich levé straně. Architekty byli Francois Debret a jeho žák a švagr Felix Duban. Paláce byly vyzdobeny kopiemi antických a jiných významných uměleckých děl minulosti, které sloužily nejen jako dekorace, ale také k výuce kreslení a modelování. Budovy byly dokončeny v roce 1839 a v dalších letech k nim byly připojovány postupně další prostory.
My se dnes do některých z nich podíváme.
Hlavní vchod do Palais d´Études z čestného dvora
Cour vitrée (Prosklený dvůr) o rozloze 800 m2 vznikl v roce 1863 zastřešením původně otevřeného dvora. Zajímavostí je, že kovové nosníky skleněné střechy stojí před nosnými zdmi a že se architekt Duban při jejím navrhování inspiroval ve vykopávkách v Pompejích. Současně byla vytvořena i nová podlaha z keramických dlaždic, stejně jako polychromovaná bohatě zdobená fasáda podle italských inspirací. Na fasádě dvora, stejně jako na venkovní fasádě budovy, jsou uvedena jména a medailony různých umělců od dob antiky až do 17. století. Je zde také vystavena část sbírky kopií antických děl, zatímco další část byla v roce 1971 převezena do Versailles.
Ke kapli přiléhá bývalý klášterní dvůr, la Cour du Mûrier (Morušovníkový dvůr) s dalšími exponáty kopií soch i basreliéfů na stěnách. Bohužel podloubí dvora je ve špatném stavu po nekvalitně provedené rekonstrukci před zhruba deseti lety.
Škola nezapomíná ani na padlé v 1. světové válce z řad svých studentů a profesorů, jejichž památník je na dvoře umístěný společně se seznamem jmen
Na Napoleonově dvoře, přiléhajícím k rue Bonaparte, najdeme další části zachráněných starých prvků, jako například tyto ze zámku v Gaillon
Tímto nádvořím se do prostor školy vchází z nábřeží quai Malaquais. I tady najdeme část vystavených uměleckých děl.
Prostory školy nejsou oficiálně přístupné, je však možné je navštívit v rámci výstav, které se v ní pořádají. Momentálně je to až do 10. května 2013 například výstava kreseb v ateliéru Jean Bonna po levé straně Cour vitrée, Proskleného dvora (otevřeno pondělí – pátek od 13 do 18 hod). Některé výstavy bývají také pořádány v prostorách, přístupných dvorem z nábřeží (informace o probíhajících akcích najdete na níže uvedených stránkách školy).
V době výuky je možné se dostat dovnitř i stále otevřenou bránou z rue Bonaparte. Nikdo vstupující nekontroluje, není to však nic pro turistické skupiny. Doporučuji brát ohled na to, že se ve škole pracuje a hlavně při vstupu nevypadat jako turisté – pokud možno žádné kraťasy, batohy, PET lahve a foťáky viditelně v ruce.
Paříž pro pokročilé 