Přímo naproti hlavnímu vchodu do areálu opatství Val-de-Grâce ústí rue du Val-de-Grâce, široká výstavní ulice s vysokými paláci, typickými pro druhou polovinu 19. století. Naši pozornost tady upoutá především pamětní deska na domě číslo 6.
V ateliéru na dvoře tohoto domu bydlel a pracoval během svého pařížského pobytu Alfons Mucha
Pamětní deska, kterou vytvořil sochař Václav Hanzík, byla na dům umístěná až v červenci 1999 z iniciativy radnice v Ivančicích, kde se Mucha narodil.
Vzpomínám si, že když jsem si dům vyhledala poprvé na podzim roku 1989, nejenže tady nebyla žádná připomínka Muchova pobytu, ale dům měl tehdy jiné dveře s pevnými výplněmi a zahrada na dvoře přes ně nebyla vidět.
Alfons Mucha se do ateliéru v rue du Val-de-Grâce nastěhoval v létě roku 1896, v době, kdy už druhým rokem vytvářel plakáty a divadelní dekorace pro herečku Sarah Bernhardt. Tady prožil roky své největší pařížské slávy, než odešel do Ameriky a než se později vrátil do Čech, aby v Praze pracoval na výzdobě Obecního domu a ve svém ateliéru ve Zbirohu na Slovanské epopeji.
Alfons Mucha ve svém pařížském ateliéru
První plakát pro Sarah Bernhardt ve hře Gismonda, který Muchu proslavil
V knize Kankán se svatozáří, kterou napsal o životě svého otce Jiří Mucha, najdeme následující popis domu a ateliéru:
“ Dvoupatrový ateliér v rue du Val-de-Grâce byl postaven v polovině minulého století ve dvoře domu, jehož zadní trakt, navrhovaný Mansardem, byl kdysi původně sídlem milenky Ludvíka XIV., kulhavé La Valière. Dvě poschodí jeho pravého křídla tvořily otcův byt, spojený s ateliérem chodbou a skládající se z několika ložnic, salónu, jídelny a velké kuchyně.
Otec si zařídil nový ateliér s byzantským přepychem. Vysoké holé stěny zakryl obrovskými čínskými závěsy z temně rudého hedvábí, jež splývaly od stropu ve formě baldachýnu, jeden kout převěsil kusy bohatě zdobeného tureckého stanu, vchod ozdobil tibetskými a japonskými vyšívanými pásy, podlahu pokryl perskými koberci a medvědími kožešinami, nastěhoval tam renesanční, barokní, empírové kusy nábytku, třímetrové palmy, hudební nástroje, vycpané ptáky, orientální vázy, středověké sochy, kostelní lampy, ornáty, svícny, starodávné knihy, zbraně, přilbice a nekonečný počet drobných předmětů. Aby měl denně čerstvé květiny, nechával si po celý rok posílat z Nizzy veliké koše karafiátů, růží, mimóz, kosatců nebo pivoněk.“
Alfons Mucha ve svém ateliéru ve Val-de-Grâce
Zajímavé je, že do stejného ateliéru se v květnu 1939 nastěhoval právě malířův syn Jiří Mucha. Dnes už ateliér na dvoře domu nenajdeme, byl zbořený po roce 1945, kdy v Paříži vyšlo nařízení o ploše, kterou musí každý obytný dům věnovat zeleni. Protože tento dům nesplňoval podmínky vyhlášky, byl ateliér na jeho dvoře zbouraný a zahrada byla rozšířena. Jak ateliér na dvoře vypadal, můžeme vidět na kresbě Antonína Sládka, uveřejněné v knize Jiřího Muchy Podivné lásky.
Čtvrť Val de Grâce, 6 rue du Val-de-Grâce
Jak se tam dostat: RER Port Royal
Paříž pro pokročilé 
[5]: Merci, Elisa, pour la visite!
To se mi líbíTo se mi líbí
Une visite majestueuse Hanna!BisousElisa, en Argentine
To se mi líbíTo se mi líbí
[2]: Markéta: Děkuji za milý komentář!
To se mi líbíTo se mi líbí
Gabreta: Děkuji za komentář, každý důvod k další cestě do Paříže je dobrý 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky tvým článkům objevuji opravdu zajímavá místa:)
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji, další zajímavé téma a výzva při příští návštěvě Paříže. Muchu miluju, ale koukám, že mám mezery :-).
To se mi líbíTo se mi líbí