V roce 1878 byla pro Světovou výstavu v Paříži postavená kovová lávka Passerelle de Passy, která spojila břehy 7. a 16. obvodu s Île aux Cygnes, a která byla v roce 1902 nahrazena novým, 246 metrů dlouhým dvoupatrovým mostem Acqueduc de Passy, který měl být používán jak pro metro tak i pro silniční provoz. V roce 1942 byl most zrekonstruován a přejmenován na Pont Bir-Hakeim, podle strategického místa v libyjské poušti, které francouzská armáda bránila v roce 1942 téměř dva měsíce před velkou přesilou německé a italské armády, vedené generálem Rommelem, až do doby, než dorazila britská armáda.
Kovové plastiky na středních pilířích jsou dílem sochaře Gustava Michela. První z nich představuje kováře, druhá lodníky, kteří připevňují lany znak Paříže.
Střední část spodní vozovky slouží pěším a cyklistům
Na mostě byly natočeny scény do několika filmů – asi nejznámější je Poslední tango v Paříži a Strach nad městem. Méně známé už je, že se na mostě odehrává klip k písničce Come back to me od Janet Jackson.
Poslední tango v Paříži od Bernarda Bertolucciho a Maria Schneider s Marlonem Brando
Strach nad městem a neprůstřelný a neporazitelný Belmondo – úryvek je dlouhý, most je vidět v cca 8:30 min
Jak se tam dostat: metro Bir Hakeim nebo Passy
Paříž pro pokročilé 
Určitě se tam vypravte, obě místa stojí za reportáž. V Památníku holocaustu je působivá stálá expozice, v kryptě např. nyní obohacená o kusy zdí s vyrytými nápisy přenesenými ze sběrného tábora v Drancy, dále Zeď jmen i Ulice spravedlivých (podle jeruzalémského vzoru) se jmény 2693 Francouzů a Francouzek, kteří za války Židům pomáhali.A Památník deportovaných na špičce ostrova Île de la Cité je nesmírně působivá architektonická kompozice. Už se moc těším na Vaše postřehy, jakkoliv je téma tragické. Díky předem!
To se mi líbíTo se mi líbí
[8]: Děkuji za další informace, Lenko, nejen tady, ale i u dalších článků, které jste mi včera a dnes napsala. Víte toho o Paříži opravdu hodně, právě takové zajímavé podrobnosti mě baví. Zajímavá je pro mě i informace o výstavě v Památníku Shoah, byla jsem tam na jaře, ale bez foťáku, tak se tam chystám znovu zrovna příští týden (a zároveň i do Památníku deportace).
To se mi líbíTo se mi líbí
No, s Vašimi excelentními znalostmi byste jistě doplnila mnoho zajímavého, ale protože právě dnes je 70. výročí a u památníku bude pietní oslava, dovolím si připojit pár slov.Zmíněná La Rafle (policejní zátah) byla ve Francii dlouho tabuizované téma, podobně jako vůbec otázka kolaborace s Němci. Na razii se – nuceně – podílelo 4500 pařížských policistů… Vláda ve Vichy se pokoušela zachránit alespoň děti a umístit je do dětských domovů, ale Němci odmítli.Teprve v roce 1995 vyslovil na pietním místě prezident Jacques Chirac veřejnou omluvu. O rok dříve na malém trávníku vyrostla pamětní deska, dílo architekta Maria Azaguye a Poláka Waltera Spitzera, který Osvětim přežil.Dětem jako nejtragičtějším obětem holocaustu jsou letos v létě věnovány v Paříži dvě výstavy, jedna na radnici a druhá v Mémorial de la Shoah v Marais (rue Geoffroy -l’Asnier 17). Na obojí je vstup zdarma. Druhá výstava je pro Čechy zajímavá i tím, že část je věnována dětem v Terezíně (info, kresby, fotografie, video).O La Rafle vznikla řada dokumentů, romány i filmy, jeden v hlavní roli s Jean Reno.
To se mi líbíTo se mi líbí
[6]: Lenko, děkuji za doplnění, plánovala jsem zvlášť článek o Velodromu, ale teď už bylo řečeno vše a asi už to nemá cenu…
To se mi líbíTo se mi líbí
Pokud se půjdete na zajímavý most podívat, patrně vystoupíte z nadzemní linky metra na stanici stejného jména. Na tabuli na nástupiště je možné přečíst si další údaje o prvních úspěších francouzské osvobozenecké armády v severní Africe. Ve stejné době v roce 1942, když už začala svítat naděje na svobodu, se však kousek odtud odehrála obrovská tragédie. Když sestoupíte na úroveň ulice a přejdete silnici, uvidíte malou zelení osázenou plochu s pamětní deskou na La Rafle. Tak se označuje zátah na pařížské Židy ze 16. a 17. července 1942. Přes deset tisíc jich bylo zatčeno v bytech i na ulicích (to už museli nosit žlutou hvězdu) a soustředěno do těchto míst, kde se stával Zimní velodrom, Vel d’hiv, jak se mu zkráceně říkalo, se skleněnou střechou. Lidé tu bez jídla, vody, léků a dek přežívali v krutých podmínkách a v obrovském vedru několik dní, pak byli převezeni do Drancy a dalších sběrných táborů, a odtud záhy do Osvětimi. Bylo mezi nimi přes 4000 dětí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Superbe! Très bon cadrage de tes photos Hanna!Ce pont, je ne le connais pas encore:)Bisous
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]:Děkuji za komentář – a já si teď půjdu najít Dva dny v Paříži, které jsem sice kdysi viděla, ale na most si nepamatuju 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Zrovna včera jsem si pouštěla film Dva dny v Paříži..scéna pod mostem…:))dííky.!
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]: Děkuji za komentář a taky přeji hezký víkend.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zajímavé,nikdy jsem o tom mostu neslysela.Ùzasné detaily.Hezký weekend.:-)
To se mi líbíTo se mi líbí