Opera Garnier

Ano, já vím, že jsem psala, že sem nebudu uvádět turistické atrakce. Opera Garnier se svojí centrální polohou a mohutností mezi takové profláknuté památky sice patří, ale protože je její interiér i exteriér natolik kýčovitě krásný, určitě tady má taky svoje místo.

Základní kámen Opery byl položen po dlouhých diskuzích a přípravách v roce 1862, slavnostně otevřena byla Opera v roce 1875, tedy v době Druhého císařství. Stavbu navrhl architekt Charles Garnier, po němž nese jméno. Architektonický styl je typický pro dobu Napoleona III. Fasáda je zdobena mnoha zajímavými sochami, k nejznámějším z nich patří socha Tanec podle J. B. Carpeauxe (originál je vystaven v muzeu d´Orsay, na fasádě je kopie od P. Belmonda). Vnitřní výzdoba je velmi bohatá, zlacení, nástěnné malby, štuky, sochy, obrazy. Veliký křišťálový lustr váží šest tun. Strop Opery vyzdobil v roce 1964 Marc Chagall.

Do hlediště se vejde 2200 diváků, jeviště je relativně dost velké, vejde se sem až 450 účinkujících. Velké Foyer, které je možné během prohlídky Opery navštívit, je dekorováno mramorem v několika barvách. Součástí prohlídky Opery je i malé muzeum s bustami slavných hudebníků a s kostýmy z některých význačných představení a knihovna.

K tomu, abyste Operu navštívili, není zapotřebí vstupenka na představení (těžko se shání, stojí se na ně fronty a cena slušné vstupenky se pohybuje od 100 do 180 Euro). Téměř každý den v době od 10 do 17 hodin, s výjimkou mimořádných událostí, je možné si Operu volně prohlédnout. Vstup je z Rue Scribe.