Jen pár kroků od věžáků kolem Place d´Italie ve 13. obvodě narazíme na zvláštní tichou vesničku, která naštěstí nebyla ještě natolik objevena turisty, aby ji stihl osud Montmartru, i když si v poslední době místní stěžují, že klid už není takový, jako býval. La Butte aux Cailles, Křepelčí vrch (i když jeho název nepochází od křepelek, ale od jména prvního majitele těchto pozemků), je osázen malými domečky, které toho z historie pamatují mnoho.

Kdysi tu byly jen špinavé uličky bez dlažby a bez osvětlení, větrné mlýny, znečištěná říčka Bièvre, domky, kde žila chudina, drobní řemeslníci, barvíři, uhlíři a tkalci. Nejslavnější érou pro tento nejvyšší pařížský kopec byla zřejmě doba Pařížské komuny, kdy zde v květnu 1871 komunardi čtyřikrát odrazili útok vojska versailleské vlády. Z té doby pochází také slavná píseň Le temps des cerises, Čas třešní, která postupem času zlidověla.
Dodnes se tady setkáme s odkazy na tuto dobu a tuto píseň.

Le Merle moquer (Kos posměváček) z písničky

Páteří vesničky je ulice Rue de la Butte aux Cailles, plná barů, restaurací a kaváren. Večer to tady opravdu žije.

Centrem této malé čtvrti je Place de la Commune


Rue Bouot

Jak se tam dostat: Metro Place d´Italie nebo Corvisart
1 komentář: „Butte aux Cailles – Křepelčí vrch“